Musím přiznat, že ještě než jsem začal s designem, byl jsem poměrně chaotický. Neměl jsem ve věcech příliš řád a měl jsem v nich celkem nepořádek. Sám jsem se v tom vyznal, ale pokud do toho nahlédl někdo „z venku“, situace se trochu zkomplikovala. Naštěstí jsem se trochu poučil a naučil se věci organizovat.

Z mého pohledu je důležité mít vše dobře roztříděné a zorganizované. Nejen co se týče designérské práce. Osobně to vidím jako důležité, když třeba zpětně hledám nějaké informace z dřívějška nebo potřebuji někomu něco poslat. V Cimpress jsem si to ještě trochu ulehčil a v naší Confluence jsem udělal UX space pro oblast Logistiky. Lidé tak zde najdou vše, co se týče designu.

Jedním ze základních prvků dobře použitelného produktu je jazyk, kterému budou lidé – kteří budou daný produkt používat – rozumět. Ať už jde o pojmy, výrazy nebo vlastně jakékoliv texty.

Od začátku mého působení v Cimpress se občas ocitám v tak trochu jiném vesmíru. Navrhuji produkty pro něco, s čím jsem (až na občasnou brigádu při studiích) nepřišel do styku – tedy nástroje pro řešení logistických procesů.

Je to specifická problematika. Docela komplikovaná. Lidé v ni využívají určité termíny, názvosloví a tak dále. Abychom v tom právě měli interně pořádek, využívali jsme termíny jednotně a lidé produktům rozuměli, začal jsem pracovat na interním slovníku pojmů.

Když na něčem pracuji, vždy chci podávat alespoň 100% výkon. Platí to samozřejmě i v případě designu. Proto se mnou občas prožene pocit viny, když se nemůžu věnovat všemu, co by potřebovalo mou pozornost.

Vzpomínám si třeba na několik případů, kdy mi šéf trochu vyčítavě říkal, že jsem dovolil určitou věc vypustit ven (myšleno jako v tak špatné kvalitě). Dovolil, protože jsem měl důležitější věci na práci a zároveň jsem řešil další 2 produkty.

Jako designéři jsme zodpovědní za design produktů. To je jasné. Jsme ale také jsme jenom lidé a kolikrát toho řešíme tolik, že nemůžeme prostě vše stíhat. A musíme – chtěl nechtě – dělat všemožné ústupky a občas něco „přehlédnout“.

Podobně to máme i v Cimpress. Práce je tolik, že vše nestíháme pokrýt. Dohodli jsme se proto na určitých pravidlech a postupu. Hlavně o tom, jak budeme řešit priority s společně postupovat při návrhu.

Před začátkem Vánočních svátků jsme s v rámci UX v Cimpress zamysleli nad tím, co můžeme udělat se stávající typografií. Už nějakou dobu jsme cítili, že to není to pravé ořechové. Zároveň jsme věděli, že se s ní vlastně nikdy nic nedělalo.

Aktuálně je vše postavené nad CSS framework Bootstrap. Bez nějakých větších úprav. Takže v podstatě nedefinuje nic dalšího kromě velikostí fontů, výšky řádků, atp. I když je to fajn základ, pro nás to není dostačující.

Mrkli jsme se na to, jak typografii zlepšit a získat tak nejen hezčí a čitelnější výstupy, ale zároveň jak bychom si mohli usnadnit práci při návrhu a vývoji. A jak vlastně ji tak standardizovat napříč platformou, kterou vyvíjíme.

Nedávno jsem ve své čtečce četl článek 5 Secrets To Design An Excellent UX Designer Resume and Get Hired. Zaujalo mě tam několik bodů, nad kterými jsem se pozastavil.

Vlastně jsem začal přemýšlet nad tím, jaký je vlastně můj životopis a zda je dobrý – zda by mě na základě něj přijali (což už se párkrát stalo). Jenže ono to není jen o životopisu, ale hodně i o portfoliu, na které bohužel spousta lidí zapomíná.

Před nějakou dobou jsem psal o tom, že se snažím tvořit tzv. UX Wall – tedy místo, na které bych sdílel různé UX věci. Především kvůli tomu, abych budoval lepší vnímání UX ve společnosti (v mém případě alespoň v rámci pražské kanceláře).

Rozhodl jsem se také konečně realizovat tzv. Scorecards, pomocí kterých chci ostatním ukázat to, jak si naše produkty stojí a více propagovat měřené a sledované metriky a ukazatele. A vlastně tak ve výsledku pomoct kolegům chápat, co děláme, pro koho a jak nám to jde.

Vždy jsem přemýšlel nad tím, jak udělat uživatelské rozhraní skutečně jednoduché, snadno naučitelné a příjemné na používání. O to by nám designérům mělo jít především (včetně pár dalších věcí). Snažím se tedy do svých návrhů základní principy jako jsou gestalt psychologie, srozumitelný jazyk, konzistenci a tak dále.

Už nějakou dobou přemýšlím právě nad zmíněnou konzistencí. Hlavně nad tím, do jaké míry musí být vše naprosto stejné (konzistentní). Na základě mnoha testování použitelnosti a sledování dat musím říct, že na ní neměli tolik lpět a spíš se – v případě UI prvků – zaměřit na kontextovou konzistenci.