Michal Maňák

Socializace webů je pomalu neodmyslitelná věc … skutečně

Není nic mimořádného, pokud na webové stránce naleznete možnost sdílet článek na některé z webových služeb, např. Digg, Delicious, Linkuj a podobně. Podobné funkce už byly na webových stránkách používány od začátku blogování a touhy umožnit sdílet obsah pomocí návštěvníků na dalších místech (budovat zpětné odkazy téměř zadarmo) a přivést tak další návštěvníky.

Dnes to není jiné, ba naopak. Podobné možnosti se stále rozšiřují, prvky dnešních webových služeb a sociálních sítí nabízejí více možností, více podob a více způsobů integrace. A tvůrcům obsahu na těchto webových stránkách téměř stroprocentní přísun dalších návštěvníků. Dnes téměř na každé webové stránce nalezneme tlačítko “Líbí se mi” sociální sítě Facebook nebo tlačítko “Tweet” mikroblogovací služby Twitter. Dnes také představil své další tlačítko (mimo jiné má například i tlačítku pro možnost stránku “Buzznout”) +1 společnost Google. Přečíst celé

Nová éra webu? Pomocí zařízení ovládaných dotykem

Před rokem jsem dělal na vysoké škole seminární práci ohledně mobilních zařízení a jejich operačních systémů. V té době našim dlaním, prstům a kapsám vévodily starší verze Android, iPhone 3, Windows Mobile 6.5 (v té době byl Windows Mobile (Phone) 7 ještě nevydaný – což mi přijde, že není ani dnes). Nějaký rok před tím však také existovala zařízení, která se ovládala dotykem nebo alespoň dotykovým perem. V té době to však bylo spíše vyjímkou.

Dnes jsou však tato zařízení na vzestupu. Zařízení jako iPhone 4. generace, iPad, Samsung Galaxy Tab, LG Optimus 2X, BlackBerry Playbook nebo Motorola Xoom mají poměrně vysokou prodejnost – těší se vysoké oblibě a to i díky stále větší dostupnosti rychlého Internetu a prostředkům (např. pokročilé ovládání, operační systémy a nástroje). Když si na těchto zařízeních zabrouzdáte na Internetu, je to rozdílné než na desktopu, notebooku nebo na maličkých netboocích. Prohlížeče stále nedosahují takových možností a vlastností, jako jejich desktopoví protějšci a displeje některých zařízení jsou stále poměrně malé (na desktopu už jdou nahoru rozlišení typu 1680×1050, na smartphonech je to 800×480 a na tabletech se začínají objevovat 10″ displeje s rozlišením 1280*800), ale už je to mnohem lepší než na starších generacích mobilních telefonů s rozlišením okolo 320*200.

Jenže jak jsem psal, tato zařízení získávají na oblibě, prodáno jich bylo již několik stovek milionů kusů a každý den se toto číslo neustále zvyšuje. Prohlížení internetu na takovém zařízení se stává poměrně obvyklou činností (a to i u nás, kde rychlý mobilní internet nemá dostatečné pokrytí). Plno webových stránek však zatím není na podobná zařízení připravena (ano, zatím ani moje není, avšak pomalu připravuji úpravy – viz má Facebook Page). Mělo by se s tím pomalu něco dělat, i když asi bude lepší si položit otázku – jde s tím něco dělat? Přečíst celé

Tvořím web – myslím na návštěvníky

Když jsem začal s tvořením webových stránek, nikdy jsem příliš nepřemýšlel nad tím, že bych měl myslet na případné návštěvníky webu a tvořil jsem web tak, jak se mi líbil a jak bych si představoval, že by měl vypadat. To bylo ještě v době, kdy jsem sám nebyl příliš zkušeným vývojářem a neměl jsem, co se týče technologií a možností, které web nabízí, takové znalosti.

Když jsem však pomalu nabíral znalosti o nejrůznějších technologií, moderních trendů a v neposlední řadě přístupnosti a uživatelské přívětivosti, začal jsem si uvědomovat, že vlastně web není o ničem jiném, než o uživatelých. Ti totiž generují případný obchodní úspěch, budování značky a hlavně také nějakou tu reklamu (pokud se jim web líbí, mohou ho doporučit někomu jinému, atd.). Nikdy jsem si však neuvědomoval, že bych přemýšlel strojově jako programátor a snažil jsem se tvořit web stále co nejpříjemnější – ale stále podle toho, jak vím, že se webové stránky dnes tvoří, jaká pravidla se uplatňují a jaké technologie se používají. To ale nebyl zrovna ten nejšťastnější krok. Přečíst celé

Google Analytics a PHP

Aplikace Google Analytics dnes analyzuje velké množství webových stránek a aplikací, neboť nabízí kvalitní přehledy pro vyhodnocování návštěvnosti, konverzí a e-commerce.

Logo služby Google Analytics Při práci na svém webu jsem přemýšel nad tím, jak data nasbíraná pomocí Google Analytics využít k obohacení obsahu na svém webu. Napadla mě jednoduchá věc, ač jsem věděl, že nevymýšlím nic převratného – využít data pro indikace čtenosti článků, využití prohlížečů a k dalším interním statistikám.

Protože používám pro programování PHP 5.3, postupy shrnuji pro tento jazyk. Ze začátku jsem přemýšlel o napsání vlastní knihovny, která by export dat z Google Analytics zajišťovala, ale rozhodl jsem se použít hotové řešení v podobě GAPI – Google Analytics PHP interface. Přečíst celé

HTML5 – používat nebo nepoužívat

HTML5 Zaujala mě diskuze na zdrojáku po vystavení výsledků ankety týkající se používaných verzí HTML. Z této ankety vyplynulo, že HTML5 je již poměrně hojně používáno, i když XHTML si díky podpoře stále drží pomyslnou “první příčku”. Stále je však vidět, že plno lidí se zaobírá myšlenkou, zda je již možné používat HTML5 pro nové projekty.

Podobné myšlenky jsem také zvažoval při čtení specifikace, která se poměrně dost často mění (tu poslední změnu jsem zatím ani nedočetl do konce). Avšak pokud se podíváme na dnešní moderní weby, velké procento z nich již HTML5 začalo používat a dnešní moderní prohlížeče z velké části HTML5 také podporují. Je tedy už ten správný čas pro využívání HTML5? Přečíst celé

Testování napříč prohlížeči

Jistě nejsem jediný, kdo řeší otázku, zda se mu budou webové stránky vykreslovat ve všech prohlížečích stejně (i v zaměstnání, kde je podpora Internet Explorer 6 a podobných archaických prohlížečů platná). Často jsem si pokládal otázku, zda jsou některé nabízené nástroje použitelné, zda je jejich vykreslovací jádro totožné s “nativní” verzí a co je v nich jinak. A především, zda se dají brát jejich výsledky jako relevantní.

Vyzkoušel jsem mnoho nástrojů, použitelné aplikace i aplikace poskytující grafické snímky stránky, a zvykl jsem si na pár způsobů, jak tuto problematiku řešit. Možnosti, které jsem zkoušel byly například kvůli multiplatformní podpoře nebo podpoře prohlížečů (a především testování na jiné platformě) a někomu se to může zdát zbytečné (na velkém projektu by to měla být nejspíše práce testerů).

Když jsem tento článek připravoval (tedy formuloval své myšlenky, poznámky a připravoval na publikaci), byl zveřejněn článek Tools to Check for Cross-browser Compatibility na tripwire magazine. Ve zmíněném článku naleznete některé podobné nástroje, které zde zmiňuji, ale které jsem vyzkoušel a případně používám. Přečíst celé

Formátování CSS pomocí ProCSSor

Pro rychlé webové stránky a aplikace je vhodné nahrávat CSS styly na produkční server v minimizované podobě. I když se soubory cachují (více informací naleznete v článku Jak můžeme zrychlit své webové aplikace?).

V takovém případě budeme udržovat produkční a vývojovou verzi souborů. Celkem snadno se může stát, že vývojovou verzi ztratíme. Nebo můžeme spolupracovat s dalšími lidmi, kteří mají vlastní způsoby zápisu. Jak se pak vyznáme v různé podobě stylů, minimizované verzi, atp.?

Můžeme je předělat ručně – odtabelovat, upravit whitespaces, atp. Což bude práce na několik hodin nebo i dní. Existuje však webová aplikace ProCSSor, která vše udělá za nás během pár vteřin. Přečíst celé

Kniha o PHP? 1001 tipů a triků pro PHP

Poměrně dlouho jsem se věnoval programování v jazyce PHP. Začal jsem programovat v PHP3 a programování jsem se přestal věnovat před verzí PHP5.4. Nikdy jsem příliš nečetl literaturu o programování, spíš jsem studoval oficiální dokumentace nebo procházel online magazíny a hledal řešení konkrétních problémů.

Vždy jsem se rád učil od zkušených programátorů, kteří se programování věnovali déle nebo dělali řešení pro složitější aplikace. Proto mě zaujala připravovaná kniha od Jakuby Vrány 1001 Tipů a triků pro PHP.

Obálka knihy 1001 tipů a triků pro PHP od Jakuba Vrány.
Obálka knihy 1001 tipů a triků pro PHP od Jakuba Vrány.

Kniha se mi velice líbila, našel jsem v ní mnoho užitečných informací a zajímavých postupů. Při programování jsem jí aktivně používal a hledal v ní inspiraci pro řešení dílčích problémů. Přečíst celé

Nová podoba mých stránek

Před chvilkou jsem provedl spuštění nové (slibované) podoby své webové stránky. Už jsme jí měl rozplánovanou a rozpracovanou poměrně dlouho a konečně jsem jí dokončil. Sám doufám, že změna je k lepšímu a že se má stránka bude Vám, návštěvníkům, víc líbit. Záleželo mi dost na přehlednosti a lehkosti designu, takže například při rollování v blogu se naráží na dost bílého místa. Podle prvotních ohlasů to vidím jako přínos.

Největší změnou není pouze nový vzhled, přidané efekty a funkce, ale také kompletní změna hnacího motoru. Na první verzi jsem si chtěl vyzkoušet načerpané znalosti o PHP frameworku Nette a kde jinde to v té době nějak bezbolestně provést. Při tvorbě nové verze jsem byl poučen z chyb a snažil jsem se vše dělat i trošku jiným systémem a hlavně s využitím Nette 2.0, HTML5 a více CSS3. Stránky byly též optimalizovány pro poměrně velké spektrum prohlížečů (snažil jsem se vyhnout heslu “i kovářova kobyla chodí bosá”), ale např. na Internet Explorer 6 jsem nebral takřka žádné ohledy. Přečíst celé

Zajímavá tě něco? Zkus se na to zeptat

Často jsem přemýšlel nad tím, co když jednou nebudu něco vědět, nebudu se mít na to koho zeptat a ještě hůř, nebudu to moci najít dostatečně rychle na Internetu. Co pak? Tato otázka se mi zodpověděla vlastně sama, když jsem se dozvěděl o projektech, které něco podobného řeší. Ano, jak možná tušíte, řeč je o projektech Quora nebo Convore. Přečíst celé