Jak dělat to, co nás baví

Nedávno jsem dočetl knihu od Davida Kadavyho – The Heart to Start. Jejím tématem je, jak konečně s něčím začít. Opravdu se mi líbila a našel jsem v ní užitečné věci.

Při jejím pročítání jsem si vzpomněl na situace, kdy jsem seděl nad prázdným papírem, nebo čučel do monitoru, a nebyl jsem schopen nic udělat. Hlavou jsem proháněl nejrůznější myšlenky, u čehož jsem vlastně skončil.

Začít cokoliv dělat je mnohdy opravdu velice těžké, protože nám v tom brání spousta faktorů. Největší překážkou jsme si často my sami – naše ego, perfekcionismus a strach, že to nezvládneme. A při tom to lze poměrně snadno překonat. Přečíst celé

User Experience není pouze tady a teď

I když jsem se už několikrát zamýšlel o tom, co je vlastně dobrý a špatný design nebo proč si dneska vlastně nemůžu říkat UX designér, stále se mi tato myšlenka honí hlavou. Hlavně kvůli tomu, jak se trh formuje a jak se lidé se stále více potkávají s termínem UX – o kterém tak panují různé myšlenky a očekávání.

Ve svém životě samozřejmě používám spoustu věcí, ze kterých mi plyne nějaký užitek, hodnota nebo potěšení a strasti. Před nějakou dobou jsem začal používat například aplikaci MyFitnessPal na sledování stravy a nad kterou jsem se zamyslel o UX – tedy že to není jen o jejím používání, ale hodně o tom, co z jejího používání plyne. Přečíst celé

Jsme také jenom lidé

Lidé si o designérech myslí spoustu věcí – že kreslíme obrázky, že rozumíme všemu na světě, že naprosto přesně víme, jak se věci řeší, atp. Vlastně se jim ani nedivím – design je tak obecný a specifický obor, že často ani sami designéři nedokážeme věci správně pojmenovat a určit.

Hezky to reflektuje situace, která se mi stala minulý týden v práci, když jsme s týmem řešili nějaké věci ohledně produktu a věcí pro běžné použití – jako designér mám přece vědět, jak věci fungují a jak se lidé chovají. Přečíst celé

Design musíme chápat jako součást byznysu

Když jsem s designem začínal, měl jsem jasnou představu o tom, jak se to dělá. Představoval jsem si, že budu navrhovat perfektní řešení, které se bude všem líbit a hned se bude vyrábět.

Jenže záhy jsem zjistil, že to takhle nefunguje. Design jsem musel ostatním vysvětlit a vlastně jej prodat. Nechápal jsem, proč bych to měl dělat, neviděl jsem v tom smysl – vždyť přece přinesu lepší výsledky.

Dnes se na to dívám jako na běžnou součást mé každodenní práce. Vždy jsou zde různé cíle, zájmy a další lidé zodpovědní za výsledky, kterým musím jasně ukázat, jak a proč mé návrhy pomůžou splnit to, co potřebujeme. Přečíst celé

Jak jsme využili Product Discovery pro přípravu nové funkce

Vývoj digitálních produktů se neustále zrychluje a stoupá i tlak na to, zkusit co nejrychleji minimální řešení, které můžeme v případě potřeby neustále zlepšovat. I v LMC se tímto směrem ubíráme a mně osobně to dává velký smysl.

Poměrně nedávno jsme potřebovali vyřešit jeden konkrétní problém, který sliboval nejen větší spokojenost lidi používající naší aplikaci, ale samozřejmě i pomoc s plněním byznys cílů.

Abychom danou věc efektivně vyřešili, využili jsme proces Product Discovery. Díky němu jsme o daném problému zjistili více informací a během chvilky jsme se dohodli na funkčním řešení, které budeme v brzké době vyrábět. Přečíst celé

Vytěžte z výzkumu maximum díky pečlivému záznamu

Jak jsem se již zmiňoval například v článku Výzkum jako nedílná součást designového procesu, výzkum je pro mě velice důležitou fází designu. Mohu díky němu pochopit, co řeším a přinést tak lepší návrhy řešení.

Jedna věc je umět výzkum „dělat“ (o tom třeba někdy příště). Děláme jej především kvůli tomu, abychom pochopili problém, který řešíme a jako designéři pro něj vymysleli řešení, které bude dávat smysl a lidem přinese nějakou hodnotu.

Vše co během výzkumu zjistíme si rozhodně nemůžeme zapamatovat. Měli bychom si tedy vše pečlivě zaznamenat. Zjištění budou zásadní nejen pro nás, ale mnohdy i pro rozhodování dalších lidí. Přečíst celé

Zapojení designéra do vývoje produktu

Kvalitní design se pomalu stává nedílnou a samozřejmou součástí každého produktu a služby. Takže jej dnes stále můžeme brát jako velkou konkurenční výhodu. Jenže nejde jen o kvalitu, ale i o rychlost, s jakou dokážeme kvalitní a vysokou hodnotu doručit lidem, pro které to děláme.

Abychom toho ale byli schopni, je podle mě potřeba, aby se designér přímo a co nejvíce zapojit do tvorby produktu už od samého počátku – kdy se rozmýšlí, co se bude dělat – až po vyhodnocení na produkci.

Z vlastní zkušenosti musím říct, že zapojení designéra může být klíčovým faktorem, který opravdu hodně pomůže. Protože nejen že se nám proces tvorby produktu zefektivní, ale také nám to přinese lepší výsledky. Přečíst celé

Výjezd našeho produktového týmu nám značně urychlil spolupráci

Pomalu se blíží čas, kdy spustíme jeden z našich větších experimentů, kterému jsme se v poslední době hodně věnovali a od kterého si toho celkem dost slibujeme (včetně toho, že nemusí dopadnout dobře).

Abychom ale mohli experiment spustit, potřebujeme pokročilý prototyp, který musíme vyvinout. Proto jsme společně na dva dny vyjeli mimo kanceláře a celý tým jsme na prototypu intenzivně pracovali.

Nejen že jsme díky tomu prototyp téměř celý vytvořili, ale také jsme našli shodu nad tím, proč to vlastně celé děláme a čeho chceme dosáhnout. Což nám dnes opravdu pomáhá. Přečíst celé

Designérovo myšlení je mnohdy to nejdůležitější

Navrhnout kvalitní řešení není někdy vůbec jednoduché. Vyžaduje to hodně práce a úsilí. A i když budeme znát tisíce různých metod a nástrojů, stejně nemusíme dospět ke skvělému výsledku.

Co jsem o tom tak přemýšlel, vlastně ani žádná knížka nebo kurz nám neřekne, jaké řešení zvolit. Většinou nám ukáže způsob, jak k řešení dojít a jak o něm přemýšlet.

Rozhodně je potřeba nabrat zkušenosti, trochu se „vykreslit“ a dost si toho zažít. Osobně si ale myslím, že samotné přemýšlení hraje klíčovou roli. A například to mé se skládá ze 4 klíčových pilířů – chci pomáhat lidem, neustále hledám nové cesty, nebojím se udělat chybu a neznám slovo nejde. Přečíst celé

Jak mi kreslení na zeď pomáhá s návrhem řešení

Vždy když mám cokoliv navrhnout, začnu své myšlenky zachycovat na papír. Skicování se totiž pro mě stalo klíčovou technikou, kterou využívám pro zpracování návrhů řešení, ale především jako nástroj pro přemýšlení.

Sedět u stolu a kreslit na papír je pro mě ale mnohdy limitující. Nejen že se pohybuji v omezeném prostoru, ale také se mi od myšlenek dává hůře odstup. A ani spolupráce s dalšími lidmi mnohdy není úplně ideální.

V LMC pro své myšlenky aktivně využívám jednu ze zdí v prostorech kanceláře. Mohu na ní cokoliv nakreslit a velice snadno zapojit kolegy. Takže můžeme přinést více možných nápadů a ohledně řešení se lépe domluvit. Přečíst celé