Fenomén jménem detail

Všichni je mají rádi. Lidé o nich dokáží diskutovat hodiny a často se nedobrat k žádný výsledkům. Pokud jsou dokonale promyšlené, dělají skvělý produkt právě tím skvělým. Ano – mluvím o detailech.

V článků Nezanedbávejte designové detaily, pokud chcete tvořit skvělé produkty jsem se zamyslel nad nespornou důležitostí detailů. Do designového procesu ale přináší několik negativních vlivů, které mohou značně ovlivnit průběh řešení a jeho výslednou kvalitu.

Proto je potřeba vědět, jak s detaily nakládat, jak při designovém řešení efektivně sbírat zpětnou vazbu a jakým způsobem o nich diskutovat. Jinak proces řešení nemusí mít zcela hladký průběh a výsledek nebude tak kvalitní.

Produkt je dokonalá kompozice detailů

Aby byl produkt opravdu skvělý, musí být promyšlen do posledního detailu. Často se ale stává, že designeři do detailů hodně zabřednou a začnou tak přehlížet celek, který pak nemusí dávat smysl.

Někdy mě opravdu fascinuje, kolik pozornosti designeři museli některým prvkům věnovat. Například:

  • Animacím,
  • Grafickému podání prvků.

Zatímco základní a důležité interakce nejsou promyšlené. Nebo dokonce chybí promyšlenost celé koncepce. A jednotlivé detaily ve výsledku působí zmateně, a nebo až otravně.

Z vlastní zkušenosti musím říct, že zabřednout do detailů je velice snadné. A snadno tak přestaneme věnovat pozornost důležitým věcem, například:

  • Pro koho produkt dělám.
  • Co má vlastně produkt umět, atp.

Čímž nám začne unikat celek, do kterého se mají jednotlivé detaily zasadit. A hodně těžce se, mimo jiné, z takového zabřednutí dostává zpět.

Design není jen o vizuální prezentaci, ale také o funkčnosti. A aby vše správně fungovalo, je potřeba jednotlivé části složit do funkčního celku. Ten je ale potřeba nejdříve definovat a od něj postupovat až po jeho nejmenší části.

Detaily umí skvěle odvést pozornost

Získávat zpětnou vazbu lze mnoha různými způsoby. Ideální je samozřejmě přímo spolupracovat s lidmi, od kterých budete zpětnou vazbu požadovat. Někdy to ale z mnoha různých důvodů nejde. Například:

  • Kolegové mají svou vlastní agendu a povinnosti.
  • Lidé pracují v různých časových zónách.

Proto se například v GoodData pravidelně každý týden o produktech a designu bavíme v širším kruhu. A začali jsme používat InVision pro diskuzi ohledně designu v rámci product managementů, design týmu a s dalšími členy společnosti.

Musím ale říct, že nejsem fanouškem aplikace InVision. Především proto, že designeři do něj nahrávají detailní obrázky, ze kterých nejsou vůbec patrné interakce, jejich návaznost, atp. A diskuze se typicky točí kolem:

  • Kontrastu barev,
  • Velikost a umístění tlačítek,
  • Vnitřních a vnějších okrajů.

A tak podobně. Tedy v určitých fázích kolem méně podstatných věci namísto řešení koncepce, interakcí, atp.

Samozřejmě to ale není chyba této aplikace, ale přístupu ke sbírání zpětné vazby. Podobné diskuze jsem totiž zažíval i dříve, kdy jsem s klienty musel vést hodinové diskuze.

Lidé neumí dávat zpětnou vazbu k designu tak, jak bychom si představovali. A samozřejmě jim to nemám za zlé. Ani spousta designérů to neumí. Proto je potřeba postupně diskutovat jednotlivé kousky a detaily rozkrývat postupně.

Také je potřeba mít na paměti, že čím detailnější návrhy budete ukazovat, tím více „hnidopišští“ budou vaši oponenti. A pokud chcete zpětnou vazbu na koncepce a „širší pohled“, měli byste se snažit o co nejméně detailů (drobností). A detaily řešit postupně.

Díky tomuto postupu získávám zpětnou vazbu ke všem částem návrhu řešení. Neúplnost tomu trochu nahrává, protože dost lidí se na různé detaily ptá a já je díky tomu mohu efektivně zpracovat.

Detailů se hůře vzdává

Jakýkoliv nápad je vždy užitečné zaznamenat. Nezáleží na tom, jestli je dobrý nebo špatný. Je to prostě jen nápad.

Představte si, že Vás něco napadne a v rychlosti si to nakreslíte na ubrousek. Trochu se nad tím zamyslíte a když myšlenka nebude dávat smysl, tak ubrousek hodíte do prvního koše. Byl to jen nápad, který jste chtěli vidět trochu konkrétně.

Co když ale začnete myšlenku více rozvíjet, zkoumat jí z různých stran a začne se Vám v podstatě líbit? A pak přijde „ďáblův advokát“ a nápad rozebere do posledního puntíku a myšlenka pak přestane dávat smysl. Hodíte pak práci bez problémů do koše?

I přes všechny faktické poznámky má dost lidí problém se své práce vzdát. Opravdu to není lehké. Vynaložili jste do dost času a úsilí na promyšlení a zpracování. Jenže pořád je to jen nápad.

Z těchto důvodů jsem si začal práci rozdělovat do jednotlivých částí, například:

  • Koncepční řešení, syntéza a výběr zajímavých nápadů.
  • Detailnější rozpracování těch zdařilejších.
  • Zhodnocení detailního rozpracování.

Díky tomu, že jednotlivé nápady zkoumám, experimentuji s nimi a zjišťuji, které skutečně dávají smysl a které ne. A nemám pak problém práci „zaarchivovat“ a klidně se vrátit zase na začátek.

Vyžaduje to ale dost praxe, zkušeností a otevřeného myšlení. Důležité je naučit se chápat nápady pouze jako hypotézy, které nemusí fungovat a Vaše odpovědnost je právě vybrat to nejlepší řešení.

Naučte se ovládat detaily

Postupem času se ze mě v designu stal poměrně velký perfekcionalista. Mám opravdu rád, pokud je produkt vyladěn do posledního detailu. A nemyslím tím jen vizuální stránku, ale také tu funkční.

Abychom ale mohli navrhnout a doručit skutečně kvalitní produkt, se všemi detaily, je potřeba mít určitou strategii. Například:

  • Nechat prvně nahlédnout na celek a představit několik koncepcí. A jednotlivé detaily řešit postupně.
  • Představit trochu více rozpracované nápady, abyste mohli získat zpětnou vazbu v širším měřítku a trochu posunout diskuzi.

Samozřejmě musíte detailům věnovat dostatek péče, aby byl produkt opravdu dokonale promyšlen. Zkuste se nejprve zamyslet nad tím, k čemu daný produkt vlastně je, kdo by jej měl používat a jak mu pomoct. A pak teprve postupně řešte detaily.

Napsat komentář