Kam dnes může UX designér směřovat?

Před více než 8 lety jsem se zamýšlel nad tím, kam bych se jako designér mohl ve své kariéře vydat. Dal jsem dohromady několik směrů, které mi přišli v rámci dalšího rozvoje zajímavé.

Protože se ale náš obor trochu posunul, říkal jsem si, že bych se k tomuto tématu mohl opět vrátit. Z mého pohledu se totiž objevily nové zajímavé příležitosti, které stojí za to zvážit a počítat s nimi v rámci svého profesního rozvoje. Samozřejmě s ohledem na to, že v každé společnosti to může být jiné.

Jak to bylo

Při zpětném ohlédnutí na zmíněný článek se musím otevřeně přiznat, že jsem tehdy teprve začínal a neměl příliš zkušeností s tím, jak to ve firmách funguje a jaké jsou ve skutečnosti možnosti.

Nad svým směřováním jsem tenkrát přemýšlel kvůli tomu, že mi byla nabídnuta možnost změnit směr své kariéry a stát se produkťákem. Takže jsem přemýšlel nad tím, co by to obnášelo a zda bych chtěl takovou změnu skutečně udělat.

Dal jsem tedy dohromady schéma a popis možných směrů, kterými bych se mohl vydat (detaily jsou přímo v článku):

V podstatě mi z toho vypadlo, že pro designéra určitě může být zajímavé nejen stát se produkťákem, ale také i vedení celého UX oddělení ve firmě.

Tehdy jsem se rozhodl změnu neudělat a zůstal jsem designérem. Především kvůli tomu, že jsem byl teprve na začátku a chtěl jsem si toho ještě spoustu vyzkoušet.

Co se změnilo

Náš obor za tu dobu ale prošel určitým vývojem, Nebo řekněme lépe posunem. Objevilo se několik dalších „příležitosti“, případně se dnes některým dalším souvisejícím oborům dává více prostoru.

Pokud bych měl být konkrétní, zmínil bych například růst:

• Design a Research Operations – tedy takové podpůrné oblasti, kde se lidé starají o hladké fungování středních i větších designových a výzkumných týmů.
• Obsahu, jeho tvorby a správy – firmy si dnes již uvědomují stěžejní roli obsahu, ať už jde o články, dokumentace a nebo popisky v uživatelském rozhraní. Proto dnes obsah dostává více prostoru.
• Zastoupení strategičtějších rolí UX Architektů a Principal Designérů, které primárně pomáhají definovat vizi a směr pro design ve firmě jako takový.

Také si dovolím zmínit fakt, že pojem UX se rozštěpil na dvě částí, tedy:

• UI/UX,
• Produktový design.

Dalo by se říct, že jsou to stále stejné věci – tedy že UI/UX = UI a Product Design = UX. Nicméně v rámci tohoto článku bych nerad polemizoval nad tím jak to skutečně je a proto budu stále používat UI a UX odděleně. Z podobného důvodu budu pozice jako je UX writer nebo Content designér nazývat stále copywriter.

Pro zjednodušení tak nebudu zmiňovat další role, jako jsou například:

• Motion designér,
• Interakční designér,
• Informační architekt.

Tyto role jsou většinou zastoupeny v rámci UI nebo UX a najdete je dnes ve firmách vyčleněné samostatně jen zcela výjimečně.

Jak to je dnes

Otázka tedy je – jaké příležitosti k růstu dnes UX designér má? Snažil jsem se na to podívat optikou dnešních týmů a celkových možností, které jako designéři máme.

Protože ale z mého pohledu dnes existuje trochu více příležitostí, pro lepší přehlednost jsem jednotlivé směry rozdělil do několika skupin.

Prvně jsem se pokusil zamyslet z pohledu designéra a jeho možné cesty v rámci designu a výzkumu. Zde vidím několik příležitostí:

• Kreativec – stejně jako v minulém článku tak i teď jej zde vidím. UX je přeci jen hodně o kreslení a z vizuálního designéra se postupem času opravdu může stát člověk, který bude vytvářet marketingové věci spíš než ty spojené přímo s produktem.
• Podpora Designu – pokud má firma už trochu větší tým, je dnes vhodné nabízet jim určitou podporu ve formě zjednodušení procesu, hledání vhodných nástrojů, tvorby a správy Design Systému, atp. tak, aby se mohli designéři věnovat svému řemeslu a procesní věci nemuseli řešit. Tento směr je velice zajímavý a důležitý pro hladký běh designu ve firmě.
• Vedení UX – ať chceme nebo nechceme, většina rolí vede do manažerské pozice, stejné je to i v rámci UX. Spíše než tvorbou se budete zabývat vedením týmu a strategičtějšími věcmi a budete udávat tempo a směr – jak pro samotné členy, tak i produkt. Je potřeba myslet ale na to, že dobrá designér nemusí být nutně dobrý manažer.
• Výzkum – jak jsem napsal v minulém článku, nejen uživatelský výzkum by měl být součástí znalostí každého designéra. Tato pozice může značně ovlivnit kvalitu produktu a je potřeba vše pečlivě komunikovat zbytku společnosti. Ač to není kreativní činnost, nabízí spoustu zajímavých příležitostí a způsob, jak se do tvorby produktu zapojit.
• Podpora výzkumu – stejně jako u podpory designu, tak i podpora výzkumu hraje důležitou roli nejen pro výzkumníky. Hledá cesty, jak výzkum zefektivnit, nastavit vhodné procesy, identifikovat nástroje, atd.

Všechny tyto možné cesty dávají z pohledu designéra smysl, tedy alespoň mě. Věřím tomu, že designér klidně může přejít do výzkumnické role, pokud jej tento obor zajímá více. Stejně tak může přejít od koncepčních řešení na kreativnější práci UI designéra.

Vedle toho zde ale ještě máme možnost tvořit produkt nebo obsah:

Jsou zde tedy další dva možné směry:

• Tvorba produktu – produktový management je zodpovědný za produkt a skutečně ovlivňuje směr, jakým se bude ubírat. Úzce komunikuje s členy produktového týmu – vývojáři, designéry a dalšími. Je potřeba mít konkrétní znalosti dané domény.
• Tvorba obsahu – tvorba obsahu má dnes větší podporu než dřív. Ať už se nazývají copywriteři, UX writeři nebo content designéři, starají se o obsah dokumentací, popisků v rámci rozhraní, onboardingu zákazníků, atp. Hrají tedy velice důležitou roli v rámci tvorby a návrhu produktu.

Ze svého pohledu jsem dal dohromady také schéma, jak se vlastně jednotlivé směry překrývají:

Na základě výše uvedených zamyšlení to vidím tak, že designér může směřovat do strategičtějších pozic, případně do vedení. Může se ale uchýlit jinam a stát se tak například produkt manažerem a více ovlivňovat směr, jakým se bude navrhovaný produkt ubírat.

Samozřejmě existuje i možnost, že:

• Se nemusíme nikam hnát a až do konce života můžeme být „obyčejní“ designéři. Já osobně na tom nevidím nic špatného, protože ne každému se chce dělat manažera a ne každý na to má vlohy. Ale spíš ho baví podporovat ostatní a vykonávat řemeslo.
• Zkusíme úplně jinou pozici, třeba Analytika, kodéra, programátora, svačináře, atd.

Stejně jako jsem psal v původním článku, tak i teď zmíním, že ostatní obory vyžadují trochu jinou kvalifikaci a znalosti. Stále podle mě platí, že jako Produktový manažer musíte dané problematice docela dobře rozumět, což v případě designéra není zas tolik potřeba.

Zároveň bych doporučil se pustit do nových směrů a příležitostí v momentě, kdy budete mít jistotu dostatečné podpory, vedení a mentoringu. Pokud ne, je vhodné počkat na lepší čas či si případně najít místo, kde budou podmínky lepší. (Mluvím z vlastní zkušenosti.)

Důležité je, aby nás to bavilo

Minulý článek jsem zakončil zamyšlením nad tím, že bych rád zůstal designérem. Uplynulo 8 let a stále designuji. Během toho jsem si ale vyzkoušel nejen Product Management, ale i vedení designového týmu, či související kompetence v rámci Design Leadershipu.

V posledních několika měsících jsem dostal otázku na téma, kam bych chtěl směřovat dál. Jednotlivé možnosti jsem tedy zkoumal a rozmýšlel nad nimi. Rád bych dělal především to, co mě baví a to je designování, ale také pokračoval:

• S praktikováním výzkumu.
• Mentoringem a koučingem začínajících designérů.

Co se týče managementu, tak nevím, zda bych byl dobrý manažer a zda by mě to bavilo.

Podle mě se nemusíme honit za neustálým postupem. Podle mě je důležité, aby nás práce bavila a viděli jsme v ní viděli smysl a hodnotu. Jako lidi zodpovědní za tvorba produktu totiž můžeme ovlivnit životy ostatních lidí a když to nebudeme dělat s chutí, může to dopadnout špatně nejen pro nás, ale i pro ostatní.