Zapojte ostatní lidi do návrhu řešení

Proč lidi do designu zapojit

Neznám snad nikoho, kdo by byl nadšený z toho, když ho někdo tlačí do něčeho, s čím nesouhlasí nebo mu nedává smysl. Takové situace jsem už několikrát zažil a většinou to mělo na výsledky hodně negativní dopad.

Je obecně známé, že lidé chtějí ve své práci vidět nějaký smysl a potřebují cítit, že jsou „toho“ součástí. Nejen v případě tvorby produktu je pro kvalitní výsledky důležité, aby lidé měli zájem a motivaci dělat věci skutečně co nejlepší.

Lidé se typicky chtějí do návrhu produktu zapojit. A nevidím žádný důvod jim tuto možnost upírat. A snižovat tak jejich motivaci a vlastně i kvalitu výsledků.

Věřím totiž, že bychom jako designeři měli využívat své znalosti nejen k tomu, abychom navrhli perfektní řešení. Ale aby fungovalo i všechno ostatní – například motivace kolegů. (Zamyslel jsem se nad tím v článku Pozice designéra v produktovém týmu.)

Zároveň bychom si měli uvědomit fakt, že se na tvorbě produktu podílí mnoho dalších lidí z různých oddělení. Proto bych je neškatulkoval způsobem – „návrh dělám já, protože jsem designér!“ Ale celou společnost bych vnímal jako produktový tým, protože spolu vše souvisí a navzájem se ovlivňuje.

Aby se lidé mohli do designu skutečně zapojit, měli by tedy mít alespoň stejné informace jako vy, například:

• Kdo jsou vaši uživatelé a čeho potřebují dosáhnout.
• Co jim dělá problém a proč.
• Co umí a jaké mají zkušenosti.

A tak podobně. Měli bychom tedy sdílet informace o lidech, které naše produkty používají, zvát je na ověřování návrhů, atp.

Já mám hodně dobré zkušenosti s tím, že do návrhu zahrnu více lidí. Pomůže mi to získat zajímavou inspiraci, rychleji objevíme slabá místa a vyjasníme si očekávání a možnosti. Takže můžeme problém rychleji a lépe vyřešit.

Vedle toho je pro spoustu lidi řešení problémů pro spoustu lidí skvělá zábava. Sám jsem při tom s kolegy zažil mnoho legrace. Takže jsme vedle hledání skvělého řešení utužovali vztahy v týmu a budovali mezi sebou důvěru. Což nám určitě pomohlo pro další spolupráci.

Ze svých zkušeností tedy mohu říct, že pokud další kolegy do designu zapojím, můžeme jedině získat. Přináší to totiž mnoho skvělých výhod. Například:

• Získám další nápady a zajímavou inspiraci.
• Buduji v týmu důvěru a motivaci.
• Urychlím návrh řešení a rozhodování.

A spoustu dalších. Design totiž není pouze o tom něco nakreslit. Ale taky správně komunikovat, řešení správně vyrobit, atp.

Poznámka: Spousta lidí si bohužel stále myslí, že designér by měl být schopen řešení navrhnout bez jakékoliv pomoci, výzkumu, atp. A často si to myslí i samotní designeři. Když se ale podíváte na známé vynálezce, i oni s někým vždy spolupracovali a s jejich objevy jim někdo pomáhal.

Jak jsme „vykopávali“ nový milestone

Pro nás v GoodData je spolupráce klíčová. Věříme totiž, že bez toho nemůžeme vytvořit skvěle fungující produkt. Proto se jako designeři snažíme do návrhu zapojit i další lidi – ať už je to diskuze nad skicami, kreslení na tabuli nebo designové sezení.

I když nám to občas skřípe, hodně nás to baví a pomáhá nám to. Proto když jsme začali plánovat řešení dalšího milníku naší „nové“ aplikace na analyzování dat, jako první krok jsme naplánovali společné designové sezení.

Na toto sezení jsme vedle designérů pozvali i další lidi. Konkrétně:

• Product Ownera alias Technical Product Managera,
• Designéry dalších částí naší platformy,
• Architekta,
• Lead vývojáře.

Jsou totiž součástí týmu. A my jsme chtěli znát jejich názor a dát jim prostor pro jejich nápady. A zároveň odhalit případná úskalí nebo možné komplikace.

Protože jsem v současné době za design zmíněného nástroje zodpovědný já, připravil jsem i samotné sezení. A ač jsem se do kreslení chtěl zapojit, vzal jsem na sebe roli moderátora – abych dohlížel na efektivní průběh.

Hned na začátku jsem tedy určil jasný cíl, čeho chceme během sezení dosáhnout:

„Máme tady určité problémy, které potřebujeme vyřešit. Dejte svým napadům konkrétní formu a nakreslete, jak byste si představovali jejich řešení.“

A protože mám dobrou zkušenost s mícháním různých pohledů na věc (a tedy i nápadů), rozdělil jsem kolegy do dvou týmu. A spojil tak dohromady:

• Vývojáře,
• Designéra,
• A doménového experta.

Mám bohužel zkušenost, že podobná designová „cvičení“ mohou být v podobných případech poněkud komplikovaná. Například proto, že:

• Diskuze velice snadno odbíhají od tématu.
• Lidé brání své nápady a nedávají prostor ostatním.
• Ne každý je připraven na otevření „kreativní“ přemýšlení. (Což není jejich chyba, protože je k otevřenému přemýšlení nikdo nevedl.)

Proto jsem na sebe vzal úlohu moderátora a snažil se vymezit a dodržovat určitá pravidla. Která jsem na začátku stanovil. Například:

• Každý musí dostat šanci se vyjádřit.
• V diskuzích zmiňovat jen to nejdůležitější.
• Oprostit se emotivních názorů na nápady ostatních.
• Sezení bude trvat pouze hodinu.

A abych ostatní lidi trochu povzbudil a dal jim určitý „návod”, použil jsem a vysvětlil několik tipů na lepší brainstorming od IDEO (viz OpenIDEO – 7 Tips on Better Brainstorming.)

Každý tak měl stejnou možnost přinést vlastní nápady, vyslechnout si nápady ostatních a získat od nich konkrétní názor. Ale také určitou inspiraci, kterou mohli v průběhu sezení využít pro zlepšení vlastních nápadů.

Bylo zajímavé sledovat, jak jednotlivé nápady vznikají. A v následných diskuzích poslouchat, proč právě tyto nápady. Bylo tak vidět, že mezi sebou hledali shodu a porozumění. Díky čemuž si vyjasnili spoustu věcí.

Sledoval jsem také další pozitivní efekt. Protože jsem udělal smíšené týmy, designeři mohli ostatním ukázat, jak a proč nad řešením přemýšlí a trochu jim tak otevřít „obzory”. Vývojáři zase přinesli alespoň částečný pohled na náročnost. Což se nám hodilo, neboť na tento milník máme určitý termín. (Občas se sami vývojáři ke svým nápadům vyjádřili, že půjdou asi složitě vyrobit.)

Sezení bylo skvělé. Líbilo se nejen mě, ale i kolegům. Kteří jej vnímali jako skutečně přínosný. Protože jsme si vyjasnili spoustu věcí a všichni jsme dostali jasnější představu o tom, co chceme řešit a proč.

Nyní máme 4 zajímavé koncepty, se kterými můžeme pracovat. V dalším kroku chci zjistit, které nápady dávají smysl, které méně, atp. Abychom je mohli dále rozvíjet a začít tak připravovat jasné řešení.

Samozřejmě opět všechny zapojím. Měli by totiž vidět, které věci fungují, které nefungují a proč. Nejen že se naučí něco nového, ale uvidí i jasné reakce od lidí, pro které to děláme. A pro další kroky tak budou mít jasnější představu o tom, jakým způsobem je potřeba řešení připravovat a proč.

Spolupráce není chyba

Hodně lidí vnímá design jako „sólokapr“ a snaží se vše vyřešit samostatně. Čímž se samozřejmě připravují o spoustu příležitostí. Například o inspiraci a nápady dalších lidí, rychlejší vyjasnění problému, atp. Zároveň ale mohu zadělat i na spoustu problémů.

Já osobně nevidím nic špatného na tom, že do designu zapojím další kolegy, kteří nejsou přímo designéři. Naopak v tom vidím velký přínos. Můžeme díky tomu získat další pohled, rychleji si vyjasnit možnosti a očekávání. A sami se můžeme od ostatních něčemu novému přiučit.

Na tvorbu produktů se nemůžete dívat jako na chození do Kolbenky na osmičku. Je to neskutečně dynamický proces a lidí mají skutečný zájem dělat věci pořádně. Proto je potřeba opravdu spolupracovat a mít skvělou týmovou souhru.

Zapomeňte na nějaký „mýtus génia“ a tvořte produkty jako tým. Lidé kolem vás budou spokojení, budete mít možnost dělat rozhodnutí rychleji a díky více nápadům i kvalitnější produkt.