Když na něčem pracuji, vždy chci podávat alespoň 100% výkon. Platí to samozřejmě i v případě designu. Proto se mnou občas prožene pocit viny, když se nemůžu věnovat všemu, co by potřebovalo mou pozornost.
Vzpomínám si třeba na několik případů, kdy mi šéf trochu vyčítavě říkal, že jsem dovolil určitou věc vypustit ven (myšleno jako v tak špatné kvalitě). Dovolil, protože jsem měl důležitější věci na práci a zároveň jsem řešil další 2 produkty.
Jako designéři jsme zodpovědní za design produktů. To je jasné. Jsme ale také jsme jenom lidé a kolikrát toho řešíme tolik, že nemůžeme prostě vše stíhat. A musíme – chtěl nechtě – dělat všemožné ústupky a občas něco „přehlédnout“.
Podobně to máme i v Cimpress. Práce je tolik, že vše nestíháme pokrýt. Dohodli jsme se proto na určitých pravidlech a postupu. Hlavně o tom, jak budeme řešit priority s společně postupovat při návrhu.
Když je toho na jednoho designéra hodně
V současné době jsme v Cimpress jako designéři rozdělení do jednotlivých domén, můžeme říct tribů. Každý takový tribe řeší něco jiného, například:
- Správu objednávek,
- Produktové sklady,
- Logistiku.
Designér (nebo designéři) tak podporuje cely tribe. Například na mě tak tak v současné době připadají:
- 3 produkťáci,
- 5 vývojových týmu (~20 vývojářů),
- 6 produktů.
Požadavků na design je tedy poměrně hodně. Od různých drobností až po velké věci napříč celou platformou. A někdy je tedy problém v 1 člověku uspokojit všechno a všechny.
Vždy jsem se tedy s produkťáky pravidelně bavil a snažil se od nich získat priority na nadcházející 2-4 týdny. Potřeboval jsem si naplánovat práci a případně se s ostatními domluvit, že na něco prostě nebudu mít čas.
Původně to bylo více živelné, protože:
- S každým produkťákem jsem se bavil odděleně.
- Občas s požadavky chodili i vývojáři.
Snažil jsem se všem říct, na čem dělám a na co mám čas. I přes to se ale ke mně některé věci donesly od šéfa až při společném UX plánování a koordinaci.
Díky určitým změnám ve firmě jsme ale začali fungovat trochu jinak. Scházíme se pravidelně nejen jako designéři, účastníme se také i strategických diskuzí tribů, kde jsou všichni Product Owneři.
Společně si vyjasnit, co je důležité
Dnes se tedy bavíme všichni dohromady. Jednou týdně se společně sejdeme během produktové schůzky a řešíme co je potřeba, například:
- Požadavky a zpětnou vazbu zákazníků,
- Nadcházející priority.
Během jedné takové schůzky jsme se dohodli na tom, že se:
- Budeme o prioritách a jejich náročnosti pravidelně bavit.
- Společně dohodneme na tom, které věci jsou nejdůležitější a těm se budu věnovat.
- Pro méně důležité věci mohu poskytovat podporu, dohled, ale že to můžou v rámci týmu zkusit navrhnout sami (případně to odložit, až bude víc času).
K jedné části jsem se vyjádřil opravdu tak, že na ni nebudu mít kvůli ostatním věcem čas. Ostatní to vlastně (tedy téměř) bez problémů to přijali.
V podstatě jde jen o práci a všichni děláme, co můžeme. Rád bych samozřejmě všem pomohl a na vše udělal perfektní designy. Jenže:
- Den má pouze 24 hodin a mám i svůj osobní život. Což firma respektuje.
- Nerad bych vyhořel a složitě se z toho pal dostával.
- Kvůli tlaku a množství práce bych nemusel odvádět 100 % práci.
I když svým kolegům důvěřuji, musím počítat s tím, že udělají věci jinak než bych udělal já. Může se snadno stát, že některé věci budou složitější nebo nekonzistentní se zbytkem platformy.
Jenže práce je víc, než stíháme pokryt. Lidé to chápou a proto se hledají další designéři do různých lokalit a tribů. A my tak mohli designově pokryt nejen všechny nástroje a týmy, ale vlastně celou platformou.
Často tedy musím přimhouřit obě oči a spokojit se s tím, co je. Snažím se například:
- S vývojovým týmem sdílet své postřehy a třeba na tom zamakají.
- Aktivně nabízet pomoc či užitečné informace, jako jsou využíváme UI vzory, atp.
Občas se lidé sami ozvou, že jim něco chybí a nebo se jim špatně používá. A my pak hledáme způsob, jak to zlepšit.
Netrapte se tím
I když jsme jako designéři odpovědní za design (o tom se chci zamyslet v dalším článku), stále máme jen jedny ruce a nemůžeme zvládnout vše. Neměli bychom se tedy obviňovat (nebo někdo nás) že něco nedopadlo tak, jak by mohlo, protože jsme se věnovali důležitějším věcem.
Samozřejmě mě to občas trápí. Když například vidím nějaké aplikace, na které jsem neměli kvůli jiným prioritám čas. Rád bych ostatním pomohl. Mám ale také svůj život a spíš jednáme o tom, abychom měli více lidí.
Je potřeba, aby si to tento fakt firma a kolegové uvědomovali. A společně jsme tak našli pro danou situaci řešení. I za cenu, že ne vše bude hned na první dobrou perfektní. V případě digitálních produktů se to dá poměrně lehce zlepšit.