Rozložte si testování do více dní a získejte lepší návrhy

Testování dělám vlastně od začátku, co jsem s designem začal. Vždy jsem chtěl získat zpětnou vazbu od lidí, kteří budou mé řešení používat. Chtěl jsem mít ale i jistotu, že se jim bude s řešením dobře pracovat.

Do určité doby jsem postupoval podle „poučky“ Jakoba Nielsena – díky 5 účastníkům odhalíme až 85 % problémů. Takže jsem dělal jednodenní testování s 5-6 lidmi. Na jehož základě jsem návrh zlepšil.

Časem jsem ale začal k testování přistupovat jinak. Rozděluji jej do více dní a dělám jej častěji, ale „testuji“ i více nápadů. Nejen že tak dostanu další nápady, ale odhalím i více problémů. Takže finální návrh je mnohem lepší.

„Klasické“ testování

Výzkum a design pro mě nejsou dvě různé věci. Beru jej jako nedílnou součást designového procesu. Jsem totiž toho názoru, že bez vhodné znalosti problému a ujištění nebude řešení nikdy dostatečné kvalitní. (Zároveň ale netvrdím, že je nutné ověřovat všechny možné návrhy.)

Všichni jsme určitě četli článek Why You Only Neet To Test with 5 Users od Jakoba Nielsena. Ve kterém na základě zkušeností říká, že na testování stačí pozvat 5 účastníků, kteří odhalí až 85 % problémů. (Ti pozornější se dočetli o více studiích pro odhalení všech problémů.)

Takové testováni tedy většinou probíhá následujícím způsobem:

  • Připravujeme návrh řešení, který chceme ověřit.
  • Na jeden den jsme si pozveme 5-6 účastníků.
  • Další den jsme si návrhy opravíme.

Podobných testování jsem udělal desítky. A byl jsem s daným postupem víceméně spokojen.

Celodenní testování ve výsledku zabere poměrně dost času. A mnohdy nechá i lehké pochybnosti.
Celodenní testování ve výsledku zabere poměrně dost času. A mnohdy nechá i lehké pochybnosti.

Poměrně nedávno jsme se o tom bavili s Ivčou v LMC. V podstatě jsme se oba shodli na tom, že to zase tak moc dobrý postup není. Protože například:

  • Neustále vidíme stejné problémy a hůře se soustředíme na další zajímavosti.
  • Celodenní testování je náročné a unavující.
  • Nemůžeme snadno prověřit zlepšené varianty – hlavně v případě zásadních problémů.
  • Na testování není tolik času, takže se bere pouze jako forma potvrzení.

Moc dobře si vzpomínám, jak jsme po „testovacím“ dni odcházeli domu jako „zombíci”. Nebo jsme v průběhu testování přestali dávat pozor. A vše se ještě umocnilo, pokud jsme měli několik celodenních testování po sobě.

Samořejmě je to určitě lepší než žádné testování. Ale byl jsem toho přesvědčení, že se můžeme výše uvedených problémů zbavit. Takže jsem svůj postup a přístup trochu změnil.

Testování jako zkoumání

Vždy pro mě klíčové dobře porozumét danému problému. S čím mi pomáhají různé formy výzkumu, ale také možnost vidět lidi s návrhy řešení pracovat. Sbírám tak inspiraci, vhled do přemýšlení lidí a alespoň kousek empatie.

O testování se mnohdy mluví pouze jako o možnosti ověřování – zda je daný návrh dobrý nebo špatný. A způsobu, jak získat zpětnou vazbu na to, co opravit. Pro mě je to ale jednoduchý a docela rychlý způsob, jak vidět lidi pracovat s konkrétním řešením.

Návrh se většinou ubírá směrem divergence a konvergence . Proto bychom měli před každým posunem dál umět nápady zhodnotit a získat zpětnou vazbu. A třeba některé nápady zahodit a začneme znovu. Nebo že vytvoříme zcela nové.
Návrh se většinou ubírá směrem divergence a konvergence . Proto bychom měli před každým posunem dál umět nápady zhodnotit a získat zpětnou vazbu. A třeba některé nápady zahodit a začneme znovu. Nebo že vytvoříme zcela nové.

V GoodData jsem například testování využil pro inspiraci. Kolegové testovali koncept nového nástroje na analýzu dat. A já se účastnil jako pozorovatel (v té době pracoval na jiné části produktového portfólia).

Když jsem pak přemýšlel nad tím, jak bychom měli naší novou část postavit, využil jsem postřehy a inspiraci z toho, co jsem během zmíněného testování viděl – tedy jak lidé s produktem pracovali, jak přemýšleli a co měli za zvyklosti.

Naučil jsem se zkoumat více různých nápadů zároveň. Nebo sledovat lidi při práci s produkty konkurence, tzv. Competetive Usability Testing (například viz Observing the User Experience od Mike Kuniavsky). Díky čemuž získám spoustu zajímavých informací a postřehů, ze kterých časem uzrají konkrétní nápady.

Může to znít jako klišé, ale pro mě je důležité pozitivní pohled na věc a otevřenost. Nebrzdí mě to při uvažování o tom, jak řešení navrhnout. A mohu tak snadno a rychle připravit i několik slibných variant. A mohu je tedy později snadno prozkoumat.

Testování bychom ale měli brát jako možnost prozkoumat problém a nápady na jeho řešení. Takže si z něj vlastně udělat nástroj pro experimenty. Díky čemuž nejen že ušetříme čas a peníze, ale také nám to pomůže vytvořit kvalitní řešení.

Jak iterovat návrhy

V posledních letech se stále více firem uchyluje k využití agilních metodik pro efektivnější řízení. Dává to smysl a je to hodně užitečné. Protože se mohou problémy rychleji identifikovat a odstranit.

Já se vlastně stejným způsobem stavím k návrhu a vlastně i testování. Líbí se mi totiž, že se mohu velice snadno poučit, opravit chyby a přijít s něčím, co bude dávat opravdu smysl. A neustále postupovat kupředu.

Ono totiž vytvořit opravdu kvalitní řešení dá poměrně hodně práce. A i když se nám v určité fázi návrhu může zdát, že už jej nemůžeme dále posunout, stejně bychom neměli usnout na vavřínech a snažit se.

K novým nápadům někdy stačí jen maličkost, například:

  • Vidět někoho s řešením pracovat.
  • Se začít věnovat jiné činnosti.
  • Se vědomě nesnažit přijít na nové a lepší řešení (protože nápady postupně zrají).

A tak dále. Takže například testování nám s tím může pomoct. Ale jak jsem zmínil v úvodu, má to své mouchy.

Proto jsem se jich snažil zbavit, abych z něj vytěžil co nejvíce. Dnes tedy například:

  • Testování rozděluji do více dní.
  • Začínám s menším počtem lidí na jedno kolo a další zvu, pokud je potřeba.
  • Ověřuji a srovnávám větší množství návrhů – od konceptů až po drobnosti.

Musím říct, že mi tento způsob vyhovuje mnohem víc. Lépe se soustředím a vnímám. A mám dostatek času na opravu případných problému a přípravu nových nápadů.

Jak jsme v LMC postupovali při jednom z posledních testování našich produktů, na kterých s Ivčou spolupracujeme.
Jak jsme v LMC postupovali při jednom z posledních testování našich produktů, na kterých s Ivčou spolupracujeme.

S Ivčou tímto způsobem plánujeme všechna testování, která spolu děláme. Z jejího pohledu je to také lepší, než klasické jednodenní. (Je to ale samozřejmě založené na tom, že už máme s testováním trochu zkušenosti.)

Jedno z testování jsme tedy začínali se 3 variantami. Které jsme v rámci pilotního testováni procházeli s interními uživateli. Hned jsme opravili pár drobností a při „ostrém“ testu jsme dokonce jednu variantu po půlce ukončili.

Zbývající nápady jsme po prvním kole trochu vylepšili. A připravili jsme ještě jednu variantu. Ta nakonec dopadla nejlépe a ve finále jsme jí použili.

Musím ale ještě zmínit jednu věc. Protože ověřujeme ve více kolech s méně lidmi, není nutné původní návrhy zcela předělávat. Z mého pohledu je lepší udělat další opravenou variantu. A klidně je v dalších kolech srovnat (a v případě potvrzení opravdu „zahodit”).

Někdy se totiž zásadní problémy objeví celkem rychle a nemá smysl je dále ověřovat (pokud pochopíme v čem je problém). Důležitější je vytěžit inspiraci a přijít s novým nápadem, který ještě v jeho rané fázi ověříme. A ověřujeme je dál i poté, co je vyrobíme.

Poznámka: Zvláštní kapitolou jsem samozřejmě testování v kavárnách, na nádraží, atp. Ale o tom se rozepíšu třeba v některém dalším článku.

Nebojte se testovat méně, ale častěji

Vím že se najdou tací, kteří by dokázali zpochybnit relevanci zpětné vazby na vzorku 3 lidí. Mají samozřejmě pravdu a proto musíme postupovat opatrně. A brát testování ne čistě jako validaci, ale jako zkoumání a zdroj inspirace. (Kdo ale má možnost testovat stovkách?)

Z mého pohledu není potřeba strávit hromadu času ověřováním návrhů a pálením energie na zdlouhavých studiích. Naopak – mnohem užitečnější je procházet návrhy postupně a rozvíjet je tím správným směrem – i tím, který se na první pohled nemusel objevit. Protože například data nám na mnoho věcí nedokážou odpovědět.

Snažme se nápady ověřovat postupně a buďme hladoví po inspiraci, chtějme se ponaučit, experimentujme a hledejme smysluplná řešení. Protože jedině tak můžeme udělat něco užitečného a hodnotného. A být tak konkurence schopní a přinášet lidem hodnotu.

Komentáře

  1. Potvrzuji. Dospel jsem k tomu stejnemu zaveru, protoze se mi letos uz trikrat nepodarilo ziskat respondenty pro jeden konkretni termin. Ukazalo se, ze kdyz je testovani rozdeleno do dvou dni, ktere ani nemusi byt po sobe, tak mam z testovani minimalne lepsi pocit, protoze nejsem unaven, mohu aktualizovat scenar nebo udelat upravy v modelu a overovat tak dalsi hypotezy a dozvedet se vice uzitecnych informaci.

  2. Díky za článek a 100% souhlasím – když to je vše v jednom dni, tak jedete v jedné koleji a na konci už jde o to jen přežít 🙂 Malý časový odstup a možnost se nad dosavadními výsledky i trochu zamyslet výsledkům hodně přidá…

Napsat komentář