Pro zaměstnavatele v České republice je UX velká neznámá

Před pár měsíci se internetem začalo šířit velké množství článků s tématem hledání designerů. Především s motivem hledání jednorožce, např. jeden z nejzajímavějších Hiring a designer: hunting the unicorn na Design Staff od Google Ventures.

Během posledních 3 měsíců jsem udělal malý průzkum našeho trhu práce ohledně user experience. Prošel jsem několik pohovorů, dostal a pročetl jsem desítky nabídek. Chtěl jsem zjistit, jestli se jednorožec hledá i v České republice.

Musím říct, že situace není zrovna nejlepší. UX je samozřejmě buzzword, který si lidé vykládají různě. Ani sami profesionálové často neví, co to znamená a za UX Designera se vydává kdejaký druhořadý grafik, který uživatele neviděl ani v mokrém snu.

Hledá se UX cokoliv

Pokud se podíváte na nabídky práce, najdete v názvu mnoha pozic zkratku „UX“, např.:

  • UX Software Engineer,
  • UX Developer,
  • UX guru,
  • UX Analytik.

A spousta dalších podobných názvů. Samozřejmě včetně UX Designerů. A nazývat například pozici cílenou na zkušeného Front-end developera jako UX guru mi přijde dost zcestné.

Z dnes vypisovaných pozic je často velice těžké vyčíst, co má s UX společného. V požadavcích a nutných znalostech můžete najít například:

  • Znalost a správu CMS,
  • Zkušenost s web designem,
  • Zkušenosti s tvorbou UX,
  • Pokročilou znalost InDesign, Illustratoru, Photoshopu (ideálně konkrétní verze),
  • Tvorbu wireframes,
  • Zkušenosti s návrhem IA a UI pro Windows, Blackberry, Android nebo iOS,
  • Praktické znalosti HTML5, CSS3 a JavaScript.
  • Zkušenosti s Google Analytics, Omniture, Adwords a dalšími systémy.

A právě ty základní znalosti, které by měli zaměstnavatelé požadovat v popisech chybí. Našel jsem velice málo nabídek, ve kterých zaměstnavatel požadoval prokazatelné zkušenosti, například s:

  • Testováním použitelnosti,
  • Metody uživatelského výzkumu – rozhovory, dotazníky a další,
  • User-centered design nebo správné „design thinking“,
  • Tvorba, ověřování a údržba informační architektury, person, scénářů nebo guidelines,
  • Kontinuální vyhodnocování a zlepšování kvality produktu podle výše zmíněného,
  • Komunikace se zákazníky, produktovými manažery a vývojáři.

A další znalosti, které se pro UX člověka hodí. Prostě aby konkrétně věděl, pro koho a proč tvoří daný produkt.

Co všechno se skrývá pod pojmem User Experience Design.
Co všechno se skrývá pod pojmem User Experience Design.
Zdroj: The Disciplines of User Experience od Dana Saffera

UX se dnes motá do každé pozice. Aniž by zadavatelé věděli, co tento termín znamená, obnáší a jaké znalosti by měl daný člověk mít.

Přístup personalistů a firem

Během zmíněných 3 měsíců jsem umístil svůj životopis na několik portálů, dostal jsem nabídky a navštívil jsem několik pohovorů. A musím přiznat, že jsem z toho dodnes překvapený a zklamaný.

Už několikrát na internetu proběhlo, že personalisté za nic nestojí. Z odstupem času mám pocit, že personalisté:

  • Nevědí nic o oboru, pro který kandidáty hledají.
  • Životopisy vůbec nečtou (ani poslední profesní zkušenost).
  • Chtějí dostat na pohovor v podstatě kohokoliv.

Dostal jsem například nabídku na PHP programátora. Když jsem se zeptal, proč jsem podle z jejich pohledu vhodný kandidát, když hledám pozice spojené s UX, Interakční designem a uživatelským výzkumem. Odpovědí mi bylo: lidé často neví, co chtějí a je těší, že já mám jasno.

Někteří personalisté a firmy komunikují způsobem „my velká mezinárodní společnost, my ti dáváme šanci u nás dělat – ber, nebo nech bejt.“ Tento způsob jednání je naprosto neadekvátní a mně osobně se vůbec nelíbí.

Pro mě je důležitá výzva a příležitost, na které bych se mohl podílet a společnosti tak skutečně pomoci. A ne zaměstnání v nějaké korporaci nebo firmě bez jasného cíle.

Chybí u nás osvěta?

Když se nad tím zamýšlím, často ani mezi „kolegy“ není jasné, co vlastně UX znamená. Jak to pak mohou vědět firmy a zaměstnavatelé? Dnes se za UX Designera vydává každý druhý grafik. A někdy také vede celé oddělení a vybírá si další spolupracovníky, např. pro uživatelský výzkum.

Z mého pohledu u nás chybí edukace neprofesionálů – především vysvětlení pojmu user experience a nároků na případné zaměstnance.

Samozřejmě je potřeba rozšiřovat vnímání UX z vnitřku firem. V České republice je podle mě spoustu talentovaných a schopných lidí. Firmy by ale měly vědět, co od těchto lidí očekávat, aby jim nekladly příliš zbytečné překážky. Stojí je to pak zbytečné peníze.

Hledá se v ČR jednorožec a nebo se neví, koho vlastně hledat?
Hledá se v ČR jednorožec a nebo se neví, koho vlastně hledat?
Zdroj: http://www.thinkgeek.com/product/1107/images/17609/

Světlem na konci tunelu dnes vidím Asociaci UX. Nedávno zveřejnila dokument se soupisem činností, kterým se plánuje věnovat. Je zde možné najít několik věcí, které mohou současnou situaci zlepšit.

Budu jedině rád, pokud začneme se současnou situací něco dělat. Samozřejmě není možné stav posunout za pár týdnů nebo i měsíců. Proto je potřeba trpělivosti a většího úsilí. A s tím může právě zmíněná Asociace UX hodně pomoci. A já bych se do toho také rád zapojil.

Napsat komentář