Zaujala mě skvělá přednáška „How Designers Destroyed the World“ od Mika Montaira na konferenci Webstock 2013. Mike je ředitel společnosti Mule Design a mimo jiné autor skvělé knížky Design Is a Job.
Webstock ’13: Mike Monteiro – How Designers Destroyed the World from Webstock on Vimeo.
V přednášce se Mike zaobírá otázkou zodpovědnosti designera a toho, že by měl svou práci brát vážně a zodpovědně. Měl by bojovat za dobrá designová rozhodnutí a umět rozhodnout, co bude dělat a co ne.
Co je dobrý design?
Dobrý design je výsledkem dobré komunikace a mnoha kompromisů. Vždy totiž existují limity, které je potřeba respektovat. A právě komunikace je klíčová pro:
- Zjištění všech omezení.
- Pochopení požadavků a nápadů.
- Představení záměru vytvořeného designu.
Z blogu Davida Cole na Quora.com.
V komunikaci nesmíme zapomínat na všechny zainteresované lidi. Běžně komunikujeme se zadavatelem (zákazníkem, produktovým manažerem, atp.). Neměli bychom ale zapomínat i na další, např.:
- Vývojáře,
- Klientskou podporu,
- Dokumentaristy.
A další. Pokud něco v komunikaci opomeneme, produkt se následně prodraží nebo nesplní svůj účel. Představme si to na situaci, kdy máme omezený rozpočet a nezjistíme všechna technická omezení. Zbytečně tak budeme trávit čas úpravami, korigováním implementace nebo další iterací.
Asi není potřeba zmiňovat, že komunikujeme primárně k uživatelům. Ti totiž musí design pochopit, porozumě mu a snadno jej použít. A to tak, aby je nijak neomezoval nebo negativně neovlivňoval jejich život.
Pro komunikaci jsem hledal inspiraci a rady v mnoha zdrojích. Asi nejvíce mi pomohla kniha Umění války od slavného čínského vojevůdce Sun Tzu. Nalezl jsem v ní mnoho inspirativních pasáží, které se dají pro komunikaci designu využít. Mnoho užitečných rad jsem také nalezl právě v knize Design Is a Job.
Vlastní zkušenost
Když se dnes ohlédnu a vzpomenu si na práci v agentuře, jako jeden z velkých problémů vidím právě komunikaci – především s vývojáři. Z mého pohledu jsme až příliš málo diskutovali a zjišťovali případná omezení a možnosti.
Projekty se nejen protahovaly, ale často se design změnil a my jsme změny nemohli příliš korigovat. Důsledkem byla klesající kvalita výsledného designu, táhlé vyjasňování a pozdější doručení výsledného produktu.
Není projekt jako projekt
Pracoval jsem na několika projektech, u kterých jsem věděl, že je neudělám dobře. Snažil jsem se své obavy včas dělit patřičným lidem. Nikdo mě ale bohužel nevyslyšel a do projektů jsem byl zapojen. Což bohužel ve výsledku snížilo mou motivaci.
V takovém případě je velice těžké bojovat za jakákoliv rozhodnutí a dobrý design. Samozřejmě jsem se snažil o nejlepší výsledek. Sami si jistě dokážete představit, jak těžké je v takové situaci pracovat.
Souhlasím s tím, že designer je odpovědný za design, který „vydá“ do světa. Pokud ví, že je nějaký projekt nad jeho síly, neměl by se to bát přiznat a raději se ho vzdát.
Bohužel jsem několikrát slyšel, že v zaměstnání si člověk nemůže vybírat projekty, na kterých bude dělat. A to od různých lidí. Já si naopak myslím, že v případě tvorby designu to může mít dalekosáhlé důsledky, které ovlivní nejen uživatele, ale i byznys zaměstnavatele nebo klienta.
Vlastní zkušenost
Nikdy nezapomenu na jeden projekt, který se týkal průmyslového fyzické zařízení s digitálním rozhraním. Právě u něj jsem si nebyl jist, že jej udělám dobře.
V úvodních fázích jsme se dozvěděli, že je zde vzhledem k využití velké riziko zranění nebo usmrcení člověka. Nepodařilo se nám k zákazníkovi vykomunikovat potřebu získat co nejvíce informací o podmínkách, prostředí a lidech, kteří budou produkt používat. A to i přes tyto zřejmá rizika.
Naneštěstí byl z mně dosud neznámých důvodů projekt pozastaven. Značně jsem si tehdy s kolegy oddechli. Měli jsme strach z případných následků. Ale také jsme se díky tomu poučili do dalších projektů.
Navrhnout a otestovat daný produkt by nebylo složité. Složité bylo přesvědčit a správně obhájit potřeby pro přístup ke všem potřebným informacím.
Buďme zodpovědní!
Naše práce může značně ovlivnit životy lidí. Proto bychom měli dělat to nejlepší, aby vše dopadlo dobře.
Neustále se vzdělávejme, zkoušejme nové přístupy, učme se z chyb a posouvejme naše schopnosti. I za cenu, že to budeme dělat ve volném čase. Nic není zadarmo a dobré výsledky jsou vždy zaručeny tvrdou a zodpovědnou prací.
Pokud cítíme, že je něco nad naše síly, měli bychom včas odmítnout. Říct „ne“ je určitě lepší než negativně ovlivnit životy lidí.
A jestli někdo tvrdí, že nestojí bojovat za dobrý design, že je to přeci produkt klienta, tak jak říká Mike: kdo nemá chuť být zodpovědný nebo cítí, že na práci na designera nemá, prodavače párků může dělat každý.