Jak jsme zlepšovali jednu z našich aplikací

V Cimpress nabízíme širokou škálu nástrojů a aplikací, které mohou naši zákazníci využít pro řízení svého byznysu. Jedna z těchto aplikací ale není zrovna výstavním klenotem – lidé s ní potřebuji často pomoct a my tak pálíme spoustu času na podpoře.

Do ještě nedávné doby jsme neměli moc prostor s touto aplikací něco udělat. Protože jsme ale potřebovali přidat novou funkcionalitu, která do stávajícího konceptu příliš nezapadala, došli jsme k závěru, že ji budeme muset trochu upravit.

Po několika kolech testování jdeme nové řešení postupně implementovat. Na základě zpětně vazby to totiž vypadá, že bude pro lidi přívětivější a použitelnější.

Redesign jako důsledek byznysové potřeby

Před samotným redesignem jsme mnohokrát řešili, co můžeme s aplikací udělat. Bohužel jsme ale neměli dostatek vývojové kapacity, a vlastně ani žádné návrhy, které by nám pomohly úpravy prosadit.

Zákazníci pak ale žádali novou funkcionalitu. Tým se pokoušel vymyslet, jak jí do stávající koncepce zasadit. Nevěděli si s tím ale příliš rady, proto mě (jako UX designéra) požádali o pomoc.

Aplikace byla totiž postavená na konkrétní potřebě v rámci logistiky – doručování balíčků. Nepočítala ale s jiným typem zásilky, což byl daný problém, který jsme potřebovali vyřešit.

Jak vypadá stránka pro konfiguraci dopravce ve zmíněné aplikaci.
Jak vypadá stránka pro konfiguraci dopravce ve zmíněné aplikaci.

Několikrát jsme diskutovali, co s tím můžeme dělat a jak bychom novou funkcionalitu do aplikace zasadili. Například jsme:

  • Brainstormovali u tabule možné návrhy úpravy navigace.
  • Diskutovali přesné potřeby našich zákazníků.

A tak dále.

Přes to všechno jsme nedokázali najít jednoduchý způsob jak takovou možnost snadno přidat. Částečný redesign se tedy jevil jako jediná možnost. Nejde totiž jen o úpravu obličeje, je také potřeba upravit její fungování.

Jak to vlastně funguje

Abychom mohli novou funkcionalitu do aplikace smysluplně zasadit, potřeboval jsem stávající řešení rozdrobit na menší kousky a pochopit, jak vlastně funguje. Pokusil jsem se tedy zmapovat stávají model aplikace a její informační architekturu, tedy například:

  • Jak jsou informace propojené.
  • Jak máme informace pojmenované.
  • Co v ní mohou lidé dělat.
Zmapoval jsem, jak aplikace dnes funguje.
Zmapoval jsem, jak aplikace dnes funguje.

Vzniklou mapu jsem poté převedl do „koncepčního“ diagramu, ve kterém jsem se pokusil zachytit i novou požadovanou funkcionalitu.

Nástín toho, jak bychom měli restrukturalizovat naši aplikaci.
Nástín toho, jak bychom měli restrukturalizovat naši aplikaci.

Když jsme s kolegy tento návrh diskutovali, nebyli jsme si jistí, zda je řešení správně a lidé by našli vše potřebné. Navrhl jsem tedy, ať návrhy ověříme s lidmi, kteří by měli aplikaci používat.

Příprava testu

Jak jsem již zmínil, nebyli jsme si jistí, zda by mohlo nové řešení fungovat a zda by lidé:

  • Našli požadované informace.
  • Dokázali data spravovat – tedy upravovat, atp.

Navrhl jsem tedy, ať návrh nové organizace ověříme s využitím nástroj TreeJack od Optimal Workshop. Věřil jsem totiž, že nám pomůže zjistit:

  • Zda se lidé dokážou informacích zorientovat.
  • Kde by určitě věci očekávali.
  • Zda využíváme správné pojmenování.

Tým s tím souhlasil, takže jsem návrh organizace převedl na strukturu v Excelu, přidal do TreeJack a začal připravovat vše ostatní.

Ukázka vložené struktury pro testování v aplikaci TreeJack od Optimal Workshop.
Ukázka vložené struktury pro testování v aplikaci TreeJack od Optimal Workshop.

Společně s naši Product Managerkou jsme připravili 11 typických úkolů, se kterými by měla aplikace pomoct. Ty vypadaly například takto:

  • Určete, že dopravce doručuje pouze do Německa.
  • Dopravce doručí balíčky do Neměcka za dva dny. Kde byste to zadali?

Společně jsme také přemýšleli nad tím, koho do testu zapojit. Osobně jsem navrhl, ať zkusíme 3 různé skupiny:

  1. Aplikaci ještě neznají.
  2. Aplikaci znají, ale příliš nepoužívají.
  3. Aplikaci znají a využívají.

Protože by ale bylo složitější dostat se k lidem, kteří aplikaci neznají, vytvořil jsem seznam asi 100 možných respondendů na základě dat z:

  • Nástroje Fullstory.
  • Historie uživatelských konfigurací, které mi poskytl kolega vývojář.

Snažil jsme se v nich rozdělit lidi alespoň do dvou skupin, kteří aplikaci:

  • Téměř nepoužívají.
  • Využívají poměrně často.
Ukázka e-mailu, který jsme lidem posílali.
Ukázka e-mailu, který jsme lidem posílali.

S naší produkťačkou jsme pak seznam finalizovali a já pak sepsal zvací e-mail, který jsem společně s odkazem na naší studii rozeslal vybraným lidem.

Testujeme novou strukturu

Když jsme si v TreeJack vše připravili, udělali jsme malý interní pilot, pozvali námi vybrané lidi a pak už jsme jen čekali, než nasbíráme nějaké odpovědi.

V nich jsem po nějaké době objevil konkrétní zajímavosti. Například to, že někteří lidé:

  • Volili pro určitý úkol naprosto nesouvisející sekce.
  • Si očividní nebyli jistí, kterou sekci si vybrat.

Nebyl jsem si jist, co z toho vyvodit a potřeboval jsem se o tom dozvědět víc. Napsal jsem tedy vybraným lidem e-mail s prosbou o upřesnění.

Lidé byli hodní a odpověděli nám. Mohli jsme tak například zjistit, že:

  • Se pár z nich „ukliklo“.
  • Lidé o daných možnostech skutečně jinak přemýšlí (hlavně kvůli jiným byznysovým potřebám).

Výsledky jsem díky tomu trochu očistil, upravil a poté nasdílel kolegům.

Paralelně s tímto testem jsme také řešili různé možnosti dopravců s ohledem na to, jak u nich určitě věci fungují. Přišli jsme na to, že možná budeme muset náš návrh organizace upravit a ve výsledku ještě více zjednodušit.

Jak vypadala upravená struktura po našem bádání a testování.
Jak vypadala upravená struktura po našem bádání a testování.

Protože jsem zjistili nové věci a zároveň jsme zapracovali do návrhu výsledky z testu, rozhodli jsme se udělat ještě další kolo testování.

Jedeme druhé kolo

Výsledky prvního testu nám ukázaly, jak lidé nad danou problematikou přemýšlí a jak chápou jednotlivé pojmy. Test nám také ukázal, jak bychom měli informace propojit.

Chtěl jsem mít jistotu, že nová organizace nebude pro lidi problém, proto jsme udělali další kolo testování opět s využitím nástroje TreeJack.

Druhé kolo už nebylo vlastně nijak náročné připravit, protože jsme mohli využít vše z toho předchozího, tedy:

  • Zvací e-mail,
  • Definované úkoly,
  • Seznam lidí vhodných pro zapojení do tetování.

S Produkťačkou jsme se jen dohodli na finálních účastnícich a spustili další testování.

S odstupem pár dní jsem se podíval na výsledky testování nové struktury. Odpovědi už nám další nepřibývaly, proto jsme test ukončili a já začal s vyhodnocením.

Srovnání výsledků testů (pouze pro ilustraci, přesné výsledky zveřejnit nemohu).
Srovnání výsledků testů (pouze pro ilustraci, přesné výsledky zveřejnit nemohu).

Protože jsme měli úkoly vesměs stejně, výsledky obou testů jsem se pokusil porovnat. Zajímalo mě především:

  • Míra úspěšného splnění jednotlivých úkolů,
  • Čas potřebný na splnění,
  • Míra přímého vstupu.

Vedle toho mě ale také zajímalo, zda se objeví v odpovědích vzory jako v případě prvního testu. Když jsme výsledky shrnul a porovnal oba testy, společně jsme si to s týmem prošli a řekli si, co dál.

Z výsledků nám vypadlo, že struktura v druhém testu bude pravděpodobně lepší. Protože jsme ale neměli dostatečně velký vzorek, nemůže to říct s vyšší mírou jistoty.

Naše Product Managerka si i přes výsledky testů a má doporučení nebyla stále jistá, zda lidé najdou určitou položku, která má důležitou roli. Nové řešení tedy nechtěla hned implementovat, ale společně jsme se dohodli na iterativním uživatelském testování.

Ještě ověřit konkretizaci v UI

Abychom mohli návrh ověřit, dal jsem dohromady nějaké varianty možné podoby vizualizace informační architektury a uživatelského rozhraní.

Nápady na to, jak by mohla aplikace vypadat.
Nápady na to, jak by mohla aplikace vypadat.

Ve Sketch jsem tedy připravil patričné obrazovky s využitím našich UI komponent. Obrazovky jsem poté propojil v Invision do klikatelného prototypu.

Pro testování jsem si také udělal menší přípravu. Chtěl jsem si to všechno pečlivě rozplánovat, takže jsem si sepsal například

  • Scénář,
  • Seznam hypotéz.

Naše Product Managerka mi pak pomohla pozvat účastníky.

Testování jsme dělali Remote, takže jsme pozval celý náš tým na “čumendu” do video hovoru. Měl jsme totiž v plánu nejen ověřovat návrhy, ale také se dozvědět víc o daných lidech, tedy například:

  • Jaká je jejich role ve firmě.
  • Co všechno v rámci logistiky řeší.
  • Jak dlouho jsou v logistice.

Získané informace jsem totiž chtěl využít i pro další projekty, ale také pro revizi a aktualizaci našich person.

Kostra toho, jak asi bude nová aplikace vypadat.
Kostra toho, jak asi bude nová aplikace vypadat.

Testování bylo víceméně fajn. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavých věcí a několik hypotéz se nám potvrdilo.

Zároveň jsme objevili jsme v návrzích pár problémů, které jsme hned po daném sezení opravili, takže už se dále neopakovaly. Například:

  • Vizualizaci seznamu v rámci stránek.
  • Popisky sekcí.
Příklad upravené podoby zobrazení seznamu před a po testování, protože lidé nevěděli, že mohou na položky v kartičce kliknout.
Příklad upravené podoby zobrazení seznamu před a po testování, protože lidé nevěděli, že mohou na položky v kartičce kliknout.

Tím jsme došli k návrhu, který může nějakým způsobem fungovat. Proto jsme se s naší Produkťačkou a Lead vývojářem dohodli, že bychom mohli novou podobu aplikace postupně začít implementovat.

Díky testům víme víc pro další zlepšování

Zpětně vidím všechny ty testy jako velice užitečné. Do testování jsem totiž vedle toho zahrnul i další věci, o kterých jsem se chtěl dozvědět pro další zlepšování.

Podle mě teď máme solidní základ pro úpravu aplikace. Návrhy chceme postupně implentovat, sbírat na nové řešení zpětbou vazbu a dále aplikaci zlepšovat.

Přemýšlel jsem také nad tím využít Product Reaction Cards – abych se dozvěděl trochu víc o tom, jak lidé úpravy vnímají. Protože ale děláme většinu testování Remote, udělal malé „udělatko“, které chci v rámci dalších testů vyzkoušet. (O tom se ale chci zmínit v samostatném článku.)

Zároveň to tímto nekončí, naopak to vše teprve začíná. Věřím, že se v nadcházejících týdnech dozvíme mnohem víc a aplikací opravdu zlepšíme. Takže dojdeme časem do stavu, kdy lidé budou spokojení a my nebudeme tolik času pálit podporou.

Napsat komentář