Den, kdy přestala fungovat Figma

Psal se rok 2022. Bylo pozdní odpoledne a Designér úzkostlivě klikal prototyp, neboť jej musel připravit v termínu kvůli review s ostatními a na testování. Hleděl do obrazovky, vkládal obdélník za obdélníkem. Jen si občas proklepal a protáhl ruku, aby předešel zánětu karpálního tunelu. Vypadalo to, že projekt přeci jen dokáže ještě před půlnocí dokončit.

Naděje ale umřela jako první. Přestal fungovat internet a točící se kolečko Figmy začalo nabírat kosmickou rychlost. A nepřestalo se točit, ani když spojení s internetem naskočilo. Designér byl ztracen. Bez Figmy nemůže dokončit svůj prototyp. Bude muset kolegům oznámit, že review a testování bude potřeba přeplánovat do doby, kdy Figma opět bude fungovat.

Designér zaklapl počítač, vložil jej do svého látkového futrálu a měl se na cestě z kanceláře. Možná to domu stihne ještě do tmy. Již teď jej ale provázely obavy o tom, co se bude dít zítra, až kolegům tu nemilou novinu oznámí.

Jenže přišlo to jako zjevení. Ještě než odešel, rozlilo se jeho kanceláří světlo. Naprosto čistá bílá záře a do místnosti někdo vstoupil. Vypadal téměř jako anděl. V ruce držel něco co vypadalo jako kouzelná hůlka a v druhé ruce nějaké listy. „No páni, asi mi nese pokání a promění mě v žábu“, pomyslel si Designér.

Jenže pak světlo ustalo a viděl svého kolegu Seniora, jak v ruce drží fixku a haldu papírů. „Pitomé zářivky. Zase to přepětí“, zabručel Senior otáčejíc se do chodby. “Člověk aby se bál tady chodit, ještě jej to osvítí“, dořekl a začal se usmívat. „Asi ví o tom, co se stalo a přišel mi dát trest. Asi budu muset 200× napsat, že mám projekt dělat s předstihem“, pomyslel si úzkostlivě Designér.

„Taky ti přestala fungovat Figma, viď?“, usmál se Senior a pokrčil ramena. „Jo, to se nám za dob Axure stát nemohlo. Tos měl všechno pěkně lokálně a mohl si klikat jako divej i během soudného dne … který pro nás asi dneska nastal, co?“. Senior se zasmál a podíval se Designéra. V jeho očích byla vidět beznaděj. „Co budem dělat, zítra je review s Kápem a ještě máme domluvené to testování?! Figma nejde a bez ní to nepůjde …“, začal Designér pomalu jakoby vzlykat a propadat se do hlouby nicoty. Pohlcovala jej tma, začaly se mu dělat mžitky před očima.

Senior k němu rychle přiskočil, dal mu ruku na rameno a řekl: „Neztrácej naději. Prototyp přece není Figma. Máme přece i další možnosti, třeba …“, nedořekl Senior, neboť mu Designér skočil do řeči: “… jo a jaké, jaké? Však bez Figmy přece prototyp udělat nejde. Vždyť přece …“, začal na něj Designér hystericky křičet, ale pak se utišil a polkl tu hromadu nadávek, které měl na jazyku. „Promiň, jsem z toho nervózní.“, omluvil se nakonec. „V pohodě, já to chápu. Proto jsem přišel, abych ti pomohl.“, vlídně se Senior usmál a místností se pomaličku začal rozlívat klid, naděje a takový ten designérský optimismus. „Já věděl, že s něčím přijde. To se mi ulevilo.“, pomyslel si Designér a napjatě kolegu sledoval.

„Uděláme to hezky postaru. Za dob, kdy bylo UX ještě v plenkách, používali designéři prastarou metodu papírových prototypů ve spojení s metodou Wizard of Oz. To víš, oni tehdy Figmu neměli a museli to nějak dělat.“ Senior začal demonstrovat, jak tento rituál funguje. „Na papír nakreslíš tužkou co potřebuješ a pak budeš fungovat jako počítač. Člověk řekne, že by kliknul na tohle tlačítko a ty ukážeš další papír jako další obrazovku …“ Senior demonstroval fungování počítače a Designér se zájmem sledoval. “… a takhle to funguje. Je to vlastně skoro jako ve Figmě. Akorát ty budeš simulovat ty hotspoty.“ Dokončil ukázku, nechal Designéra informace zpracovat a čekal na reakci.

Senior trpělivě čekal. Designér se zatím díval na obrázky a přemýšlel. Prohlížel si papíry a zkoušel si simulovat ty interakce. Po nějaké době mlčení se podíval na Seniora a zmateně se ho zeptal: „Tohle je skvělý. Chceš mi ale namluvit, že se dají dělat prototypy i jinak než ve Figmě? To je přece nesmysl.“ Senior se usmál, protože viděl u Designéra pochopení a jiskřičku prozření. „Jasně, design přece není o tom něco malovat ve Figmě. Design je přeci proces a je vlastně jedno, v čem to uděláš, když se dobereš výsledku. Figma je jen další v řadě a není ani první a rozhodně ani poslední. Brzo přijde někdo s něčím lepším. Vždycky to tak bylo.“, odpověděl a poplácal zmateného Designéra po zádech.

Dal se na odchod z místnosti. Usmíval se. Ještě ve dveřích se otočil a viděl, jak Designér usedá na židli a pomalu začíná kreslit na papír. „Zítra to bude pecka a stihneme to. Vedení jej pochválí za kreativní řešení. Bude z toho mít radost.“, pomyslel si Senior a místnost opustil.

Druhý den probíhalo testování. Tým získával potřebné informace a vše probíhalo jako po másle. Lidé byli překvapeni, že neklikali ve Figmě, ale že ukazovali na nějaké načmárané obrázky na papíře a Designér tam přehazoval list za listem. „Tak a máme to snad všechno.“, řekl designér a podíval se na ostatní. Senior kývnul uznale hlavou a Kápo se spokojeně usmíval. „Dobrá práce. Fakt. Tohle bylo super užitečné.“, řekl a něco si napsal do svého poznámkového bloku.

Další den se pak Designér potkal se Seniorem u kávovaru. Se sklopenou hlavou k němu přišel, polkl a podíval se na něj. „Chtěl bych ti poděkovat za tu radu. Fakt super. Ukázal bys mi prosím tě ještě nějaké další fígle?“, pokorně poprosil Seniora. Ten dosrkl kávu a usmál se. „Jasně, od toho jsem přece tady. Rád ti pomůžu. To víš, Figma není všemocná a jako designéři musíme být na všechno připraveni. Jen si prosím tě zapamatuj, že prototyp není jen to, co uděláš ve Figmě, ale že může mít spoustu podob. A teď pojď, něco ti ukážu …“, a odvedl designéra kamsi do hlouby kanceláře, kam chodívá přemýšlet UX Architekt s Principálem.

Napsat komentář