Cítit se na webu jako v dobré kavárně

Lidé na webu tráví v dnešní době poměrně dost času. Je to především díky stále dostupnějším možnostem připojení, např. skrze mobilní zařízení. Lidé zde nakupují, hledají informace, vzdělávají se, hrají hry, komunikují a vykonávají další jiné činnosti. Web se tedy stává i místem, kde se mohou lidé potkávat. Měli by se tu tedy cítit přijemně a rádi se vracet. Přečíst celé

Lidé na webu čtou

Ohledně webu se traduje takový mýtus – Lidé na webu nečtou. Touto zajímavostí se zabývalo již mnoho odborníků a specialistů. Mně to také nedalo spát a během několika měsíců jsem se pokusil toto tvrzení vyvrátit nebo potvrdit. Avšak ono to nebylo tak jednoduché, protože toto tvrzení je částečně pravdivé. Moje tvrzení, že lidé na webu čtou, se mi podařilo potvrdit díky studiím odborné literatury, několika uživatelským testováním a sledování chování uživatelů internetu.

Jak napsal @janrezac na svém blogu v článku Lidé na webu nečtou, ve kterém zmínil i doporučení předních autorů na použitelnost webu, lidé se při čtení na webu chovají jinak než při čtení jiných médií (např. tisku), ale ve výsledku na webu vlastně čtou – ale pouze strukturovaný a jasný obsah. Přečíst celé

Prohlížeče pro operační systém Android

Logo operačního systému Android Poměrně již dlouho se věnuji kódování webových aplikací (tvorbě front-endu), vždy jsem se také zajímal o jednotlivé webové prohlížeče, které mají nějaké zastoupení a je možné u některých návštěvníků zazmenat. Jak jsem psal v článku Podle čeho si vybírám prohlížeč?, rozmanitost webových prohlížečů je opravdu velká a je potřeba si pro pohodlné prohlížení umět opravdu vybrat.

Protože v dnešní době jsou trendem tablety a chytré mobilní aplikace, zkusil jsem se podívat na nabídku webových prohlížečů pro stále oblíbenější operační systém Android a podívat se, co který nabízí a co umí. Přečíst celé

Proč jsem vyměnil programování za UX?

Po mnoha letech programování webových aplikací a tvorbě front-endové části webu jsem se rozhodl vydat jiným směrem. Vybral jsem si však směr, který je pro webové stránky, webové aplikace a především samotné návštěvníky ten nejdůležitější, použitelnost a UX.

Je to již pár let, co jsem tvořil svou první velkou webovou aplikaci na míru, kterou měli používat uživatelé pro správu své webové stránky. Už v té době jsem začal přemýšlet o tom, zda se jim bude dobře používat a pochopí, co jsem danými prvky myslel. K samotné myšlence zabývat se použitelností jsem se dostal až na vysoké škole při spolupráci na e-learningovém portálu určeným pro seniory (specifická uživatelská kategorie), kde jsem skutečně pochopil (především při spolupráci v týmu s kolegy programátory), že mladý programátor nemůže jen tak tvořit aplikaci pro uživatele bez většího zamyšlení nad tím, zda se jim bude aplikace dobře používat. Přečíst celé

Socializace webů je pomalu neodmyslitelná věc … skutečně

Není nic mimořádného, pokud na webové stránce naleznete možnost sdílet článek na některé z webových služeb, např. Digg, Delicious, Linkuj a podobně. Podobné funkce už byly na webových stránkách používány od začátku blogování a touhy umožnit sdílet obsah pomocí návštěvníků na dalších místech (budovat zpětné odkazy téměř zadarmo) a přivést tak další návštěvníky.

Dnes to není jiné, ba naopak. Podobné možnosti se stále rozšiřují, prvky dnešních webových služeb a sociálních sítí nabízejí více možností, více podob a více způsobů integrace. A tvůrcům obsahu na těchto webových stránkách téměř stroprocentní přísun dalších návštěvníků. Dnes téměř na každé webové stránce nalezneme tlačítko „Líbí se mi“ sociální sítě Facebook nebo tlačítko „Tweet“ mikroblogovací služby Twitter. Dnes také představil své další tlačítko (mimo jiné má například i tlačítku pro možnost stránku „Buzznout“) +1 společnost Google. Přečíst celé

Nová éra webu? Pomocí zařízení ovládaných dotykem

Před rokem jsem dělal na vysoké škole seminární práci ohledně mobilních zařízení a jejich operačních systémů. V té době našim dlaním, prstům a kapsám vévodily starší verze Android, iPhone 3, Windows Mobile 6.5 (v té době byl Windows Mobile (Phone) 7 ještě nevydaný – což mi přijde, že není ani dnes). Nějaký rok před tím však také existovala zařízení, která se ovládala dotykem nebo alespoň dotykovým perem. V té době to však bylo spíše vyjímkou.

Dnes jsou však tato zařízení na vzestupu. Zařízení jako iPhone 4. generace, iPad, Samsung Galaxy Tab, LG Optimus 2X, BlackBerry Playbook nebo Motorola Xoom mají poměrně vysokou prodejnost – těší se vysoké oblibě a to i díky stále větší dostupnosti rychlého Internetu a prostředkům (např. pokročilé ovládání, operační systémy a nástroje). Když si na těchto zařízeních zabrouzdáte na Internetu, je to rozdílné než na desktopu, notebooku nebo na maličkých netboocích. Prohlížeče stále nedosahují takových možností a vlastností, jako jejich desktopoví protějšci a displeje některých zařízení jsou stále poměrně malé (na desktopu už jdou nahoru rozlišení typu 1680×1050, na smartphonech je to 800×480 a na tabletech se začínají objevovat 10″ displeje s rozlišením 1280*800), ale už je to mnohem lepší než na starších generacích mobilních telefonů s rozlišením okolo 320*200.

Jenže jak jsem psal, tato zařízení získávají na oblibě, prodáno jich bylo již několik stovek milionů kusů a každý den se toto číslo neustále zvyšuje. Prohlížení internetu na takovém zařízení se stává poměrně obvyklou činností (a to i u nás, kde rychlý mobilní internet nemá dostatečné pokrytí). Plno webových stránek však zatím není na podobná zařízení připravena (ano, zatím ani moje není, avšak pomalu připravuji úpravy – viz má Facebook Page). Mělo by se s tím pomalu něco dělat, i když asi bude lepší si položit otázku – jde s tím něco dělat? Přečíst celé

Tvořím web – myslím na návštěvníky

Když jsem začal s tvořením webových stránek, nikdy jsem příliš nepřemýšlel nad tím, že bych měl myslet na případné návštěvníky webu a tvořil jsem web tak, jak se mi líbil a jak bych si představoval, že by měl vypadat. To bylo ještě v době, kdy jsem sám nebyl příliš zkušeným vývojářem a neměl jsem, co se týče technologií a možností, které web nabízí, takové znalosti.

Když jsem však pomalu nabíral znalosti o nejrůznějších technologií, moderních trendů a v neposlední řadě přístupnosti a uživatelské přívětivosti, začal jsem si uvědomovat, že vlastně web není o ničem jiném, než o uživatelých. Ti totiž generují případný obchodní úspěch, budování značky a hlavně také nějakou tu reklamu (pokud se jim web líbí, mohou ho doporučit někomu jinému, atd.). Nikdy jsem si však neuvědomoval, že bych přemýšlel strojově jako programátor a snažil jsem se tvořit web stále co nejpříjemnější – ale stále podle toho, jak vím, že se webové stránky dnes tvoří, jaká pravidla se uplatňují a jaké technologie se používají. To ale nebyl zrovna ten nejšťastnější krok. Přečíst celé

Google Analytics a PHP

Aplikace Google Analytics dnes analyzuje velké množství webových stránek a aplikací, neboť nabízí kvalitní přehledy pro vyhodnocování návštěvnosti, konverzí a e-commerce.

Logo služby Google Analytics Při práci na svém webu jsem přemýšel nad tím, jak data nasbíraná pomocí Google Analytics využít k obohacení obsahu na svém webu. Napadla mě jednoduchá věc, ač jsem věděl, že nevymýšlím nic převratného – využít data pro indikace čtenosti článků, využití prohlížečů a k dalším interním statistikám.

Protože používám pro programování PHP 5.3, postupy shrnuji pro tento jazyk. Ze začátku jsem přemýšlel o napsání vlastní knihovny, která by export dat z Google Analytics zajišťovala, ale rozhodl jsem se použít hotové řešení v podobě GAPI – Google Analytics PHP interface. Přečíst celé

HTML5 – používat nebo nepoužívat

HTML5 Zaujala mě diskuze na zdrojáku po vystavení výsledků ankety týkající se používaných verzí HTML. Z této ankety vyplynulo, že HTML5 je již poměrně hojně používáno, i když XHTML si díky podpoře stále drží pomyslnou „první příčku“. Stále je však vidět, že plno lidí se zaobírá myšlenkou, zda je již možné používat HTML5 pro nové projekty.

Podobné myšlenky jsem také zvažoval při čtení specifikace, která se poměrně dost často mění (tu poslední změnu jsem zatím ani nedočetl do konce). Avšak pokud se podíváme na dnešní moderní weby, velké procento z nich již HTML5 začalo používat a dnešní moderní prohlížeče z velké části HTML5 také podporují. Je tedy už ten správný čas pro využívání HTML5? Přečíst celé

Testování napříč prohlížeči

Jistě nejsem jediný, kdo řeší otázku, zda se mu budou webové stránky vykreslovat ve všech prohlížečích stejně (i v zaměstnání, kde je podpora Internet Explorer 6 a podobných archaických prohlížečů platná). Často jsem si pokládal otázku, zda jsou některé nabízené nástroje použitelné, zda je jejich vykreslovací jádro totožné s „nativní“ verzí a co je v nich jinak. A především, zda se dají brát jejich výsledky jako relevantní.

Vyzkoušel jsem mnoho nástrojů, použitelné aplikace i aplikace poskytující grafické snímky stránky, a zvykl jsem si na pár způsobů, jak tuto problematiku řešit. Možnosti, které jsem zkoušel byly například kvůli multiplatformní podpoře nebo podpoře prohlížečů (a především testování na jiné platformě) a někomu se to může zdát zbytečné (na velkém projektu by to měla být nejspíše práce testerů).

Když jsem tento článek připravoval (tedy formuloval své myšlenky, poznámky a připravoval na publikaci), byl zveřejněn článek Tools to Check for Cross-browser Compatibility na tripwire magazine. Ve zmíněném článku naleznete některé podobné nástroje, které zde zmiňuji, ale které jsem vyzkoušel a případně používám. Přečíst celé