Jako designér se snažím správně chápat problém, pro který navrhuji řešení. Takže se velice často zapojuji do uživatelského výzkumu, díky čemuž získám potřebné pochopení a inspiraci – a následně i nápady.
Z výzkumu získáme opravdu hodně informací. Musíme je správně zpracovat, abychom je mohli efektivně využít – což je v mém případě správný návrh řešení.
Z mého pohledu je právě zpracování, tzv. designová syntéza, jednou z nejdůležitější částí designového procesu. Nejen že problému lépe porozumíme, ale budeme moct správně naplánovat další kroky a ve výsledku navrhnout správné řešení.
Sbírání informací
Abychom správně vyřešili určitý problém, musíme jej správně pochopit (ať už jakýmkoliv způsobem). V takovém případě se pro ilustraci používá například toto tvrzení:
„Kdybych měl vyřešit určitý problém za 6 dní, 5 dní bych strávil jeho porozuměním. A 1 den jeho řešením.“
Určitě jste se s ním také setkali. A ať už to řekl kdokoliv, já se s ním ztotožňuji – a vlastně i řídím.
V LMC jsme nedávno pro jeden z našich produktů (novou službu) vyrazili za lidmi, kteří ji používají a používat budou. Potřebovali jsme totiž správně pochopit jejich situaci, motivaci a další aspekty, které jsou pro službu klíčové.
Během poměrně krátké doby jsme udělali rozhovory a testování s 20 lidmi z různých oblastí a s různými cíli. Například jsme:
- Zašli do pražské digitální agentury.
- Navštívili výrobní halu na severu Moravy.
- Potkali se v Brně s IT společností.
Získali jsme tak opravdu hodně informací, které jsme průběžně procházeli a destilovali z nich důležitá zjištění.
V plánu bylo ještě další sezení. Ale cestou domů z posledních rozhovorů jsme si položili otázku:
„Potřebujeme ještě nějaké informace nebo toho máme dost?“
Což pro mě byl jasný signál, že už potřebujeme informace zpracovat – udělat tzv. designovou syntézu. Takže nyní jsme potřebovali zjistit, co jsme se dozvěděli, které hypotézy jsme potvrdili a s čím můžeme dál pracovat.
Sbírat informace a odpovědi totiž můžeme donekonečna. Ale ne vždy nám to přinese nějakou hodnotu. Jak mi vždycky říkal Kuba Lukačišin z AVG – výzkum děláme jen do doby, kdy potřebujeme něco zjišťovat.
Vyhodnocení a další kroky
Jak jsem psal v úvodu, vyhodnocení nasbíraných informací je podle mě jednou z nejdůležitějších části designového procesu.
Díky tomu totiž pochopíme daný problém a získáme i zajímavé souvislosti, které jsme na první pohled neviděli. Takže ve výsledku vytvoříme:
- Spoustu nových hypotéz a nápadů,
- Nové otázky pro další průzkum.
Pro samotné vyhodnocení získaných informací jsem měl možnost vyzkoušet několik způsobů. Například:
- Sepsat zjištění do myšlenkových map.
- Týmově shrnout zjištění do klíčových bodů.
- Definovat User Journey Map v podobě Task Flow.
- Rozhodit zjištění na „plátno“ a popsat.
A další. Samozřejmě vždy záleželo na tom, co bylo cílem daného výzkumu.
My jsme pro naší službu samozřejmě plán měli. A šli s ním i do samotného vyhodnocení, pro které jsme si také určili konkrétní cíle:
- Zjistit, zda máme dostatek informací a které nám případně chybí.
- Získat možné nápady na řešení.
- Určit si směr, kterým se budeme dál ubírat.
V podstatě jsme měli dvě hodinová sezení, během kterých jsme:
- Získaná zjištění rozepsali na papírky.
- Společně je poté vylepili na zeď a diskutovali je.
- Papírky spojili do určitých oblastí.
- Definovali možné souvislosti a dopsali chybějící odpovědi.
Na konci jsme ještě sepsali nápady, které nás během diskuze napadly.
Díky tomu jsme získali menší „odstup“ a viděli všechny informace pohromadě. Mohli jsme tak zjištění lépe diskutovat, vytvářet hypotézy a doptávat se, co nám chybí.
Musím se přiznat, že výsledek byl lepší, než jsem očekával. Vše jsme probrali opravdu podrobně. A k tomu navíc vytvořili:
- 23 nových nápadů,
- 27 nových hypotéz,
- 38 doplňujících otázek.
(Mám v plánu udělat ještě doplňující brainstorming, abychom informace skutečně vytěžili a měli nejvíce nápadů.)
Informace máme nyní zapsané v mind-mapách a IDEA backlogu. Chceme s nimi samozřejmě dál pracovat, například:
- Získané nápady ověříme (s čímž jsme díky naplánovaným sezením hned začali).
- Vytvoříme User Journey Maps.
- Doladíme Jobs to be done, Product Principles.
- Podnikneme tak další zjišťování.
A další. Samozřejmě s tím, abychom uzavřeli první kolo designové syntézy. A mohli tak pracovat na návrhu řešení.
Využívejte informace efektivně
Abychom dokázali navrhnout fungující řešení, musíme pochopit co vlastně řešíme. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že nápady pak budou přicházet v podstatě sami.
K tomu ale musíme mít dostatek informací, které musíme nejen správně posbírat, ale také vyhodnotit a použít. Nemá přece smysl dělat výzkum, když se nic nenaučíme a problém nepochopíme.
Získané informace využijme jak jen to půjde – hlavně pro co nejvíc nápadů, se kterými můžeme experimentovat. A ve výsledku tak navrhnout opravdu kvalitní řešení.