Jako designér téměř neustále něco píšu. Typicky nějaké popisky do rozhraní produktu. Občas napíšu i nějaké zamyšlení na můj blog.
Souhlasím s názorem Petra Štědrého, že dobrý designér by měl být i dobrý copywriter. Textace totiž zásadním způsobem ovlivňuje použitelnost rozhraní a tedy i samotného produktu.
Pokud jde o psaní, určitě o sobě nechci tvrdit, že jsem bůhví jaký copywriter. Přeci jen se zabývám trochu něčím jiným. Vždy ale hledám způsoby, jak dosahovat co nejlepších výsledků a proto se učím i v oblasti psaní. A zatím musím říct, že se mi nejlépe píše v obyčejném textovém editoru.
Texty v rozhraní
Když zmiňuji texty v rozhraní, nemám na mysli články nebo podobné elaboráty. Myslím tím texty pro základní prvky, jako jsou například:
- Tlačítka,
- Popisky a vysvětlivky formulářů,
- Tooltipy,
- Chybové hlášky,
- Odkazy.
A tak dále.
Vzpomínám si na mnohá testování použitelnosti, kdy kvůli nevhodné textaci lidé nesplnili celkem jednoduchý úkol. Protože nemohli najít danou možnost, a nebo zvolili úplně jinou.
Podle mě je důležité vědět, že textace funguje jako tzv. Cognitive Affordance. Takže lidem pomůže s nalezením, pochopením a naučením daného prvku. A ve výsledku i samotného produktu.
Podle mě je docela věda napsat dobrý text. Ať už je to nějaký článek, knížka a nebo jen „jednoduchá“ textace. Je potřeba myslet na mnoho faktorů, které text ovlivní. Protože například popisky musí utvářet a reflektovat mentální modely lidí, kteří s rozhraním interagují.
Proč nepíšu v ruce
Každý máme určitý způsob, jakým pracujeme a dosahujeme potřebných výsledků. V případě vymýšlení textů jsem u designérů viděl například postupy, kdy:
- Píší už do skic a provádějí je celým procesem. Kdy je zároveň postupně upravují.
- Vymýšlí texty až po fázi skicování rovnou do wireframů.
- Vlastně texty ani příliš neřeší a „nastřelí“ cokoliv. (Nebo použijí Lorem Ipsum.)
A další podobné.
Sám jsem dlouho psal tužkou do skic. Text jsem se snažil vymyslet, upravit a postupně jej zlepšovat. Nechtělo se mi ale text neustále opisovat a proto jsem se kolikrát nedokázal zamyslet nad lepší formou.
Naučil jsem se dávat svým myšlenkám volný průchod. A protože jsem chtěl být efektivnější, začal jsem psát na počítači v textovém editoru, protože:
- Na klávesnici píši rychleji.
- Text můžu snadno kopírovat.
- Mohu lehce přepisovat a upravovat.
- Mohu snadno počítat znaky.
Je to pro mě i mnohem jednodušší na rozmýšlení. Mám před sebou čistou plochu a lépe se soustředím na co potřebuji. Například:
- Pro koho text píšu.
- Čeho chci dosáhnout.
A vlastně i na samotnou myšlenku a smysl textu.
Zároveň jsem tím získal několik výhod. Texty mám neustále dostupné a mohu je s kýmkoliv sdílet. Takže snadno a rychle získám názor a nápady dalších lidí. (Pro což je skvělý například Google Drive.)
Z rozletu k přistaní
Uvědomuji si, že nejsem génius a finální návrh nevymyslím na první pokus (což ani většina géniu sama nikdy nedokázala). Proto se snažím co nejrychleji rozpracovat a promyslet více možností.
Například když píšu článek na blog, držím se stejného postupu, jako když vymýšlím nápady na řešení – všechno chci dostat z hlavy „na papír“. Proto dávám myšlenkám volný průchod a prostě píšu. (V podstatě dokud se nevyčerpám nebo sám nechci skončit).
Texty pak postupně upravují – hledám to zásadní, přepisuji, zkracuji, zanáším si do textu komentáře, šoupu s textem, verzuji, atd. A to až do té doby, než se dostanu k výsledku, se kterým jsem víceméně spokojený.
Fungovat tímto způsob je docela těžké. Hlavně ze začátku, protože například:
- Je velice snadné přidávat, ale velice těžké ubírat.
- Lidé hodnotí své nápady ještě před tím, než jim daní konkrétní formu.
- Často jim trvá dlouho začít a nebo vůbec něco vyplodit.
Sám začínám alespoň něčím, co nemusí hned dávat smysl – třeba nějakým prvním nápadem. Mnohdy původní text klidně 3× přepíšu a ve finále se nikde neobjeví.
Nejen já mám zkušenost s tím, že pokud se nám podaří zmíněné překážky zlomit, vše je pak mnohem jednodušší. A mně to opravdu vyhovuje mi to, protože si poměrně snadno utřídím myšlenky. A mohu srovnávat různé varianty.
Stejným způsobem píši i texty do rozhraní. Na začátku si ujasním například následující:
- Pro koho to píši – kdo bude s prvky interagovat?
- K čemu daný element slouží?
- Jsou zde nějaké skryté konsekvence, o kterých je potřeba vědět?
- Existuje nějaký pojem, který lidé běžně používají?
A začnu zapisovat a rozpracovávat nápady.
Není ani výjimkou, že text cíleně na nějakou dobu odložím, požádám o názor někoho dalšího, atd. Protože se při psaní stanu poměrně rychle „slepým“.
Mnohokrát jsem si text také vytiskl na papír. Abych jej viděl zase v trochu jiném „světle“. Díky čemuž jsme mnohokrát odhalil další místa na zlepšení.
Vyzkoušel jsem si, že návrh často nepřipravím na „první dobrou“. A abych se přiznal, nevadí mi to. Naopak se snažím v co nejkratším čase připravit co nejvíc smysluplných variant. A ve spolupráci s dalšími lidmi je dotáhnout do co nejlepšího výstupu.
Nebojte se věci rozpracovat
Otevřít si textový editor a napsat několik slov není nic náročného. Důležité je začít i s nedokonalým málem. A dát myšlenkám volný průběh a nechat se jimi unášet a psát.
Díky tomu si nejen utřídíme myšlenky, ale zároveň můžeme texty srovnávat a vybírat si z nich to nejlepší. Protože kvalitní produkt musí mít – vedle spousty dalších věcí – skvěle otextované rozhraní.
Proto se rozvíjím i v psaní – ať mám například základ pro někoho zkušenějšího a mám se z čeho učit. Je to v podstatě také designový proces. Takže musíme mít jasno v tom, pro koho to děláme a co je cílem. Výsledek jinak nebude dostatečně kvalitní a v budoucnu nám může přidělat ještě mnoho starostí.
A jak píšete texty pro rozhraní vy? Opravdu by mě zajímal Váš názor, tak neváhejte a napište mi do komentářů. Díky.