Proč nemůžu být UX Designér

Umět navrhnout UI je důležité

Nepopírám, že uživatelské rozhraní je důležité. Protože skrze něj lidé v podstatě ovládají počítač, je to nedílná součást nejen digitálních produktů. A musí být dostatečně promyšlené a co nejlépe navržené.

Kvalitní UI ale není jen o správných barvičkách, okrajích, atd. Je především o správném rozložení prvků na stránce, správné aplikaci vizuální formy pro jednotlivé funkční elementy, logické návaznosti kroků, správné vizuálních hierarchii, informační architektuře, atd. A samozřejmě také vhodné textaci.

U digitálních produktů je ale vedle toho potřeba řešit i další části, které jsou s ním úzce spjaté a nutně nemusejí mít UI. Například:

• Služby, které běžné na pozadí.
• Správné uspokojení cílů a potřeb lidí (k čemuž UI samozřejmě nestačí).
• „Trvanlivost“ (že řešení nebude v krátkém časovém období potřeba předělat).

Protože kdo by se o to měl postarat a kdo jiný by měl přijít s návrhem, než designér?

Zkuste se zamyslet nad následujícím. Představte si produkt, který vypadá opravdu dobře, jeho vizuální forma je do posledního detailu promyšlená. Ale v podstatě nepomůže v ničem, co by nás trávilo. Koupili byste si něco takového pro reálné použití?

Určitě není sporu o tom, že produkt musí vypadá „lákavě“, hezky a profesionálně. Už mnohokrát jsem ale viděl, že i přes vizuální podobu produktu nebyly výsledky takové, jaké se od nich očekávaly. Například když eshop negeneroval takové zisky.

Že je potřeba správně navrhnout i další části produktu si bohužel spousta lidí neuvědomuje (není to nutně jejich chyba). A ve výsledku se tak z designéra stává v podstatě pouze „grafik“, který dá produktu „hezký kabátek“.

Záleží na tom, jestli je svět o kapku barevnější?

Když se účastním různých diskuzí nebo si pročítám různé články, musím si je bohužel velice často překládat do smyslu „… a jak to tedy obarvíme?“ Zažil jsem takových i několik projektů.

Určitě si každý alespoň jedou zažil situaci, kdy jako zadání dostal „něco“ v podobě wireframu. A měl to v podstatě jen nějakým způsobem dotáhnout. Bohužel jsem už kolikrát viděl, že se UX Designeři nad zadáním příliš nezamysleli – zda návrh dává smysl, správně řeší všechny problémy. A po přesunutí pár tlačítek dali „zadání“ perfektní flat kabátek.

Typografie je velice důležitou součástí dobré čitelnosti textů. Proto jí mnoho designérů věnuje poměrně hodně úsilí – například hledají různé moderní fonty s mnoha řezy, definují promyšlené řady velikostí nadpisů, výšky řádků, atp. Bohužel jsem se ale setkal s tím, že často příliš neřeší, že text je plný marketingových pojmů, zvlášťního žargónu a ve výsledku tedy neobsahuje téměř nic hodnotného a zajímavého.

Předpokládám, že počítačové hry by chtěl navrhovat asi každý kluk (však třeba Dračí doupě dnes stále hrají i dospělí). Je to opravdu zajímavá doména a v dnešním světě nejen obrovský byznys, ale také velká příležitost – například ve vzdělávání dětí.

Například jsem zažil, že produktový tým vzdělávacích her chtěl děti nějakým způsobem motivovat. Proto vymyslel bodový systém ve formě klasického point systémů a penízků. Jenže podle mě ho děti ve věku 3-5 let nemohli vůbec snadno pochopit. A „UX Designeři“ s ním neměli problém a pro penízky tak připravili celkem hezké obrázky.

Neměli se ale spíš zamyslet nad tím, zda bude děti něco takového skutečně motivovat? Jestli by třeba nebylo lepší místo penízku použít něco, čemu děti rozumí? Třeba jim dát za splnění úkolu virtuální lízátko, bonbón nebo nějakou zábavnou hříčku?

Já se samozřejmě nechci nikoho dotknout. Respektuji mnoho grafických designérů, kteří nad svou prací přemýšlí a dělají jí opravdu hodně dobře. Jenže se na to dívám tak, že pokud si někdo říká UX Designer, měl by se na řešení dívat trochu více do šířky a skutečně přemýšlet nad tím, zda je řešení správné ve všech směrech.

Jak se neustále zvyšuje poptávka po UX Designerech, je potřeba si najít uplatnění. A proto si tak designeři začínají říkat. User Experience Designer samozřejmě zní mnohem líp, než jen UI Designer nebo Grafický Designer. Hlavně v naší kotlině. Alespoň tak to na mě působí. Jenže kolik takových designérů skutečně někdy vidělo opravdu promyšlený Experience Design?

Uživatelské rozhraní je pouze nástroj

Určitě nikomu není jedno, jak jeho produkt funguje. Mnohdy si myslí, že funguje správně. Ale často tomu bohužel není. A tím, že odstraní jedno tlačítko nebo jej udělají méně plastickým, díru do světa s produktem příliš neudělají.

Je potřeba si uvědomit, že Ul je pouze nastroj, pomocí kterého ovládáme počítač. A který s námi s námi skrze něj komunikuje. Určitě tedy není dobré návrh UI podceňovat. Jenže není dobré zapomínat i na další části, které společně s UI celkovou experience dotváří.

Už jsem to zažil mnohokrát. Mnoho digitálních produktů má super vyladěné moderní UI, ale související funkcionalita a služby nestojí za nic. Takže lidé nemají důvod je používat. Napříkla jeden produkt měl problémy v klíčových oblastech – například s rychlostí. A zákazníci si i přes hezké UI neustále stěžovali. A někteří po nějaké době raději odešli ke konkurenci.

Například hodně eshopů kvůli nízkým ziskům plánuje celkový redesign. Protože na vině je podle nich pouze špatné UI. U některých tomu tak skutečně je. Ale u dalších ani po změně nedojde k výraznému zlepšení z mnoha různých důvodů, například:

• Lidé mu nevěří.
• Raději nakoupí zboží za levnější cenu.
• Využijí raději eshop, který ke zboží nabízí doplňkové služby.

A tak dále.

Amazon také nemá bůh ví jaké UI – nic super moderního a vyladěného. Jenže stále hodně vydělává. Může to být nejen proto, že zboží doručí mnohem rychleji než konkurence, ale že funguje po celém světě, má širokou nabídku, atp.

Je pravda, že lidé umí hezkým produktům některé nedostatky prominout. Vidím to dnes a denně. Jenže pokud si produkt nechcete dát jako výstavu poličku, musíte jej správně navrhnout se vším všudy. A často to bude pouze nástroj, který má uspokojit určité potřeby a cíle.

Jako designér navrhuji řešení

Nemám vůbec problém s tím, že User Experience se v podstatě stává jiným označením pro User Interface. Vždyť to v podstatě dává smysl. Jenže když tak nad tím přemýšlím, i přesto že velká část mé práce souvisí s UI, nemohu si říkat UX Designer.

Pro mě je totiž design něco víc. V podstatě řešení nějakého problému – v mém případě formou digitálního produktu. Mně nestačí, pokud je produkt hezký. Musí být samozřejmě i funkční.

Svým přístupem k řešení se také snažím o inovativní řešení – vždy dělám vše pro to, abych řešení posunul na novou úroveň a problém vyřešil lépe, než jakékoliv doposud existující řešení.

Samozřejmě vždy mohu produkt navrhnout „klasickým“ způsobem. Jenže když problém stále existuje a lidé hledají vhodné řešení, jaké by pak mělo mé řešení přidanou hodnotu, když jej nedokáže vyřešit nebo alespoň lépe než dosud existující řešení? Proč by jej lidé měli používat a komu bych tak ve výsledku pomohl?

Samozřejmě i můj zájem je, aby produkt vypadá super, byl „sexy“ a lidé jej chtěli používat. O což se často designeři snaží právě na úrovni UI. Já se ale snažím o to, aby fungovaly i další části.

V GoodData už jsme v produktovém týmu vymysleli spoustu zajímavých řešení. Do kterých jsem přispěl svými nápady a myšlením (ne vždy bylo řešení spojeno s UI). Mohli jsme tak naše produkty udělat lépe a zefektivnit lidi při práci.

Například nedávno jsme řešili problém, jak lidem při výběru formátu dat říct, že některé možnosti nejsou k dispozici a proč. Existující řešení si podle mě zasloužilo promyslet. A když jsem se do něj ponořil, začal jsem dostávat různé nápady – jak pro UI, tak i pro samotnou podstatu.

Ve výsledku mě napadlo řešení, které vyžadovalo úpravu funkcionality a celkově bylo lepší nejen pro uživatele, ale také lépe využívalo samotnou technologii. Což by v dlouhodobém hledisku snížilo náklady na provoz. A to už je pro designéra docela dobrý úspěch, ne?

Až do teď mě nikdy příliš nenapadlo přemýšlet nad tím, čím ve své práci trávím čas. UI samozřejmě tvoří dost podstatnou část, ale ne jedinou. A v souvislosti s tvorbou produktu řeším například:

• Dlouhodobost řešení,
• Kvalitu provedení (například ve spolupráci s QA),
• Správné propojení s dalšími produkty.
• Spolupráci na definici problému, který budeme řešit.
• Předávání informací ovpodstatě problému do vývoje (například o zákaznících a uživatelích).

Je toho víc, čeho se jako designér účastním. Hlavně kvůli tomu, abychom vždy doručili co nejlepší řešení. A super vyladěné UI je v podstatě taková třešnička na dortu.

Jsem designér

V podstatě mi nejde o to, jak se má pracovní pozice nazývá. Tedy nešlo by mi o to, pokud by daný název nezpůsoboval tolik zmatení a nepochopení.

Pro mě je naprostou samozřejmostí, že by lidé by měli mít z používání produktu (a vším s tím spojeným) pozitivní zkušenost. Sračky, které nejdou používat a nad kterými se člověk akorát tak rozezlí, jsou přece k ničemu a nikomu nepomůžou.

Jestli se tedy z UX opravdu stává v podstatě návrh UI, nemám s tím žádný problém. Jenže vzhledem ke svým cílům, motivaci a chápání designu si prostě UX Designer říkat nemůžu.