Poučte se ze špatného designu produktů pro každodenní použití

Denně se setkáváme s produkty, které jsou špatně navrženy a máme s jejich používáním problémy – jak popisuje Donald Norman ve své knize Design of Everyday Things.

Nedávno mě zaujala rychlovarná konvice, která je přesně takovým produktem. Lidé, kteří jí běžně používají, s ní mají dennodenně problémy. A to i přes to, že je to poměrně jednoduché zařízení. Její používání jsem se pokusil detailněji prozkoumat a nedostatky popsat.

Osobně věřím, že se lze z tohoto případu poučit i pro návrh webových stránek. Protože pokud jsou lidé s produktem nespokojeni, odejdou ke konkurenci.

Použití rychlovarné konvice

Rychlovarná konvice se používá v běžném životě velice často. Především u lidí, kteří holdují pití kávy. Cílem je rychle připravit kávu. K tomu je potřeba do konvice nalít dostatečné množství vody a přivést do varu zapnutím. Často je zde také doporučené minimální množství vody, při kterém by se měla zapínat, např. 0,5 l.

Konvice tedy musí pro splnění cíle umožnit:

  • Zjištění hladiny vody.
  • Jednoduché zapnutí.
  • Snadné držení pro naplnění požadovaným množstvím vody.
  • Snadné a bezpečné naplnění jiné nádoby.

Není to jen o vzhledu, ale také o správném fungování.

A jak vypadá taková špatně navržená konvice?

Tato konvice nereflektuje některé primární potřeby lidí, kteří jí mají používat.
Tato konvice nereflektuje některé primární potřeby lidí, kteří jí mají používat.

Když jsem si některých nedostatků všiml a přemýšlel jsem o nich, udělal jsem menší experiment. Nechal jsem majitele, ať nám uvaří šálek kávy – a zeptal jsem se jich, jak se jim konvice používá.

Bylo zajímavé sledovat, že s konvicí nejde dělat to, co potřebují a očekávají. Zvykli si na špatný funkční design a nedostatky přehlížejí – s celkovým použitím neměli výrazné problémy a kávu připravili. Největším problémem bylo, že nedokázali jednoduše říct, kolik vody bylo v konvici.

V jejich nepřítomnosti jsem do ní nalil vodu na dva šálky. Při dalším použití jí chtěli opět naplnit, protože nevěděli, kolik je v konvici vody. Teprve když jí vzali do ruky podle váhy poznali, že tam je vody „asi“ dost. Pro jistotu ale pohlédli dovnitř.

Bohužel designer udělal v návrhu několik chyb:

  • Indikátor hladiny umístil na špatně dostupné místo – za držadlo.
  • Značení hladin je na povrchu a kvůli umístění trpí opotřebením.
Lidé nevěděli, kolik je v konvici vody. Museli tedy odklopit víko a zjistit, že je v ní vody dostatek. Kolik byste řekli, že obsahuje vody?
Lidé nevěděli, kolik je v konvici vody. Museli tedy odklopit víko a zjistit, že je v ní vody dostatek. Kolik byste řekli, že obsahuje vody?

Aby člověk zjistil, kolik je v konvici vody, musí jí při držení nepřirozeně natáčet a při čtení hodnot vynakládat dost úsilí. Nebo do ní musí pohlédnout. Všechny způsoby použití jsou zbytečně složité.

Vedle nedostatků se mi ale líbilo provedení zapínání, viz následující obrázek:

Takto vypadá páčka, kterou se konvice zapíná. Jak je na obrázku vidět, spínání je často používání.
Takto vypadá páčka, kterou se konvice zapíná. Jak je na obrázku vidět, spínání je často používání.

Podívejme se na náčrtek řezu touto spínací páčkou:

Náčrtek průřezů ovládací páčkou rychlovarné konvice.
Náčrtek průřezů ovládací páčkou rychlovarné konvice.

Páčka obsahuje malou prohlubeň, která lidem vytváří lidem mentální model, že je potřeba přiložit prst a páčku zmáčknout. V angličtině se tento způsob designu nazývá „Affordance“. Na Wikipedii se o Affordance píše:

„An affordance is a quality of an object, or an environment, which allows an individual to perform an action. For example, a knob affords twisting, and perhaps pushing, while a cord affords pulling. The term is used in a variety of fields: perceptual psychology, cognitive psychology, environmental psychology, industrial design, human–computer interaction (HCI), interaction design, instructional design and artificial intelligence.“

Zeptal jsem se majitelů, k čemu ta prohlubeň slouží. Bez většího přemýšlení odpověděli: „No, abych tam mohl přiložit prst a zmáčknou páčku …“ a postup chtěli ukázat. Pak se pousmály, když si uvědomili, že tímto způsobem zapínání nefunguje.

Bezpečnost nad použitelností

Když se produkty navrhují, měli by být nejen použitelné a ergonomické, ale především bezpečné. V České republice je pravidlo, že v případě elektrických přístrojů nelze zapínání vyrobit jinak, než „zapnout nahoru, vypnout dolů“ a to z důvodu bezpečnosti. Když by na zařízení spadl nějaký předmět, nesmí přístroj svým pádem v žádném případě zapnout. Toto pravidlo však nemusí mít každý stát.

Funkčně je tedy zapínání navržené správně, ale vizuální podoba mylně lidem invokuje, že se má přístroj zapnout zmáčknutím páčky.

Majitelé se zapínáním problém nemají, protože si na špatné ovládání zvykli a dělají to automaticky.

Navrhujte své produkty nejen hezké, ale především funkční

Designer se u konvice zaměřil především na estetiku a ignoroval primární potřeby lidí, kteří jí budou používat, nebo produkt vhodně nevyzkoušel. Výsledkem je tedy sice uspokojivě vypadající, ale ne zcela funkční produkt. Lidé si na něj zvyknou, ale neustále se budou při používání potýkat s problémy.

Doporučil jsem jim, ať si podobně špatně navržené produkty nekupují – ať se zaměří nejen na vzhled, ale také na použitelnost.

Tato konvice nabízí odměrku na straně a také se snaží lidem usnadnit přemýšlení zobrazením počtu šálků.
Tato konvice nabízí odměrku na straně a také se snaží lidem usnadnit přemýšlení zobrazením počtu šálků.

Na konci mého „zkoumání“ jsem majitelům položil poslední dotaz: „Proč jste si tuto konvici pořizovali? Co bylo rozhodující?“ Odpověděli jednoznačně, že kvůli vzhledu – nerezové formě. Nakonec ale dodali, že si podobnou konvici kvůli funkčním nedostatkům již nikdy nekoupí a příště budou lépe vybírat.

Komentáře

  1. Jako designer s většinou článku souhlasím. Až na ten vypínač ovšem. Ten je udělaný správně.
    Z bezpečnostních důvodů se mají elektrické spotřebiče směrem nahoru zapínat a směrem dolů vypínat. Povšimněte si např. jak máte doma zapojené jističe, silové vypínače apod. Stejné je to i u tahových spínačů (např. bojler, veškeré pracovní stroje, cirkulárka…). Tahem zapni, stiskem vypni. Ono totiž, když ležíte na zemi, nebo je tma, nebo potřebujete zasáhnout ve zlomku sekundy bez přemýšlení, je jednodušší do něčeho bouchnout, po něčem naslepo hmátnout, než vytahovat páčku nahoru.
    Ze stejného důvodu musíte držet stisknutou páčku sekačce na trávu apod.

  2. Vlastimil Svoboda: ahoj, díky moc za komentář. Článek jsem upravil, protože v návrhu konvice vzniká opačný problém.

    Já jsem o tom hledal nějaké informace a nic jsem bohužel nenašel. Až po vydání článku a tvém komentáři mi tyto informace potvrdil táta, který se tím zabývá. Zmínil se však také o tom, že podobné pravidlo nemusí mít každý stát.

  3. No jasně, v každé zemi platí jiné normy (a někde normy ani nemají). U nás je to, mimo jiné, něco takového:
    ČSN EN 61140
    Elektrotechnické předpisy.
    Klasifikace elektrických a elektrotechnických zařízení z hlediska ochrany před úrazem elektrickým proudem a zásady ochrany…

Napsat komentář: Vlastimil Svoboda Zrušit odpověď na komentář