Ohlédnutí za dubnovou virtuální konferencí od Nielsen Norman Group

Začátkem března nám v práci umožnili zúčastnit se dubnové virtuální konference od Nielsen Norman Group a udělat si základní certifikaci – tedy absolvovat 5 kurzů a udělat následný test.

Já osobně z toho měl velkou radost. Přeci jen NN/g je na poli použitelnosti stále velká autorita a byla to obrovská příležitost se zase něco nového naučit a získat do životopisu zajímavý certifikát. Samozřejmě i s ohledem na to, že konference není zrovna úplně levná.

Už máme po konferenci. Bylo to docela náročné, protože jsem seděli 8 hodin u počítače, kvůli časovému posunu až do půlnoci. Rozhodně to za to ale stálo. Já osobně jsem se dozvěděl nové věci, spousta věcí jsem si utřídil a oprášil.

Tak co nového se dneska naučíme

Protože rád studuji věci ohledně designu (a souvisejících oborech), vždy jsem tak po očku pošilhával po možnosti zúčastnit se kurzů od Nielsen Norman Group. Přeci jen jejich články pravidelně čtu a přečetl jsem od zakladatelů i pár knížek.

Když nám tedy šéf oznámil, že se budeme konference moct zúčastnit, měl jsem z toho velkou radost a hned se šel podívat na dostupné kurzy. Samozřejmě mě zajímalo, co bude k dispozici. Nabídka se totiž liší podle termínu.

Zároveň nám přišlo doporučení, že designéři by měli absolvovat 3 denní kurz Interaction Design a z něj splnit i zkoušku. (Což neplatilo pro ostatní členy UX týmu.) Protože jsem ale ohledně Interaction Design četl spoustu knížek a několik kurzů už absolvoval, zvažoval jsem spíš jiná témata.

Prošel jsem si celou nabídku a nakonec si vybral kurzy:

  • Being a UX Leader: Essential Skills for Any UX Practitioner,
  • Design Tradeoffs and UX Decision Frameworks,
  • DesignOps: Scaling UX Design and User Research,
  • Generating Big Ideas with Design Thinking,
  • User Research Methods: From Strategy to Requirements to Design.

Všechny kurzy vypadaly zajímavě s možností naučit se něco nového. Bylo opravdu těžké si vybrat. Nejvíce mě ale zaujala témata rozhodování, kompromisů a škálování designu především kvůli tomu, že se s tím často potýkám a vidím to jako důležitou část své práce.

Z designu jako takového jsem si přeci jen něco vybral. Chtěl jsem získat pohled zase někoho dalšího na to, jak a proč dělat výzkum a jak třeba vybírat vhodnou metodu. Proto jsem si vybral vlastní kurz o metodách výzkumu a vlastně využití Design Thinkingu pro generování nápadů.

Jaké metody výzkumu máme a kdy si jakou vybrat

Řekněme, že pokud chcete dělat dobré produkty, měli byste rozumět problematice, kterou řešíte a lidem, pro které to děláte. K tomu můžete využít různé přístupy a metody, například s využitím uživatelského výzkumu.

Lektor Christian Rohrer nás během kurzu User Research Methods provedl v podstatě od základů až do pokročilejších věcí, tedy například:

  • Přehledem výzkumných metod,
  • Náborem lidí a velikostí vzorků,
  • Jak využívat benchmarking.

A i konkrétními metodami, například dotazníky, rozhovory nebo třeba jak na deníčkové studie.

Rozdělení výzkumných metody podle Christiana Rohrera.

U uživatelského výzkumu je právě asi největší problém to, že lidé tápou nad tím:

  • Kdy zvolit jakou výzkumnou metodu.
  • Jak velký by měl být vzorek.

A samozřejmě i nad tím, jak danou metodu ideálně aplikovat, tedy třeba jak udělat rozhovor, testování použitelnosti či card sorting.

Tenhle kurz nás právě provedl rozdílem mezi výzkumem:

  • Quantiative vs Qualitative,
  • Behavrioral vs. Attitudinal.

Samozřejmě s tím, kdy bychom měli jaké metody vybírat a proč. A zároveň kolik lidí budeme na výzkum potřebovat.

Ač mám sice s výzkum praktické zkušenosti a spoustu jsem toho už pročetl, stejně jsem se dozvěděl dost užitečných informací. Především díky tomu, že lektor zmínil různé tipy a triky, ale že jsme si mohli vyměnit zkušenosti s ostatními, i právě včetně samotného lektora.

UX Leader jako efektivní designér

Kurz Being a UX Leader: Essential Skills for Any UX Practitioner byl především, jak být efektivním designérem – tedy jak udávat směr a být vlastně ve firmě UX leaderem.

Nebylo to ale o manažerské práci nebo dovednostech, zaměřili jsme se především na témata:

  • Co je leadership a jakou hraje roli v UX.
  • Tvorba vize a hodnot.
  • Vhodné komunikace nápadů.
  • Práce se zpětnou vazbou.

Ze začátku jsem si tedy definovali rozdíl mezi manažerem a leaderem.

5 úrovní leadershipu aneb jak lidé následují ostatní.

Během kurzu jsem si probrali různé typy skillsetu, jak oni to nazvali, tedy například kdo:

  • Spíš nastavuje celkovou vizi a designový směr pro vedení ostatních.
  • Pomáhá ostatním lidem pochopit smysl a hodnotu UX.
  • Komunikuje nápady a zjištění ostatním a pomáhá je přesvědčit.
  • Dokáže efektivně pracovat se zpětnou vazbou.
Jak vypadají různé formy UX leadershipu.

Zároveň jsem si právě probrali důležitost designové vize, jak ji efektivně vytvořit, tedy:

  • Naplánovat,
  • Připravit,
  • Prioritizovat.

Samozřejmě s tím, jak do toho efektivně zapojit různé metody, komu ji komunikovat a jak do ní zapracovat zpětnou vazbu.

Velice zajímavá byla část o definování hodnoty UX v rámci firmy. Bavili jsme se o tom, jak a proč zapojovat ostatní do výzkumu a zároveň jak ostatním hodnotu UX ukázat – v podstatě jsme se to učili na způsobu:

  • Definování a počítání příležitosti – toho, co můžeme získat a co můžeme ztratit.
  • ROI, tedy návratnosti investic.

Tato část mě hodně bavila. Definovali jsme hypotézy, mapovali naše potřeby na OKRs a další. Sám už jsem ty techniky zkoušel několikrát použít, takže mi to opět trochu rozšířilo obzory.

DesignOps jako zajímavý přístup ke zlepšení UX ve firmě

Do kurzu DesignOps: Scaling UX Design and User Research jsem vcházel s očekáváním se dozvědět, co vlastně DesignOps představuje. Nějakou představu jsem měl už z dřívějška. Chtěl jsem si své obzory určitě rozšířit, protože to je velice zajímavé téma.

Celý kurz začal samozřejmě tím, že jsme si řekli, co vlastně DesignOps je a jak a proč k němu přistupovat. Poté jsme se zaobírali využitím DesignOps právě pro:

  • Zvětšování týmů,
  • Zvyšování práce,
  • Zvyšování dopadu UX.

Super bylo, že kurz byl plný různých případových studií, na kterých nám vlastně smysl DesignOps lektorka ukázala.

A teď je otázka – co je tedy vlastně (podle NN/g) DesignOps?

„Design Operations je vlastně koordinace a optimalizace lidí, procesů a práce s cílem zvýšit hodnotu a dopad designu.“

Co je vlastně smyslem DesignOps? Zlepšit život designérů, zlepšit jejich fungování a zvýšit kvalitu designu.

Během kurzu jsem se samozřejmě dozvěděli o tom, jak k DesignOps přistupovat a vnímat. Také jsem si probrali:

  • Jaké jsou vlastně patřičné role a jejich smysl.
  • Jak DesignOps zapojit do fungování firmy.
  • Jak s využitím DesignOps zvyšovat maturitu a škálovat týmy.

Na příkladech Spotify, Airbnb a dalších jsme si ukázali rozdíly ve fungování týmů, pokud jsou například:

  • Centralizované,
  • Decentralizované,
  • Hybridní.

Ale prošli jsme si i to, jak vlastně začít s růstem UX, pokud firma, resp. UX ve firmě začíná.

Na výše zmíněná témata jsme vlastně plynule navázali zmapováním týmů a schopností (skillů) jednotlivých členů a jak s tím pracovat, tedy jak například:

  • Identifikovat chybějící kompetence.
  • Jak toho využít pro nábor nových lidí.
Mapování schopností v rámci týmu a identifikování chybějících kompetencí.

Tento kurz sice nebyl o kreslení boxíků ve Firmě a byl spíš o politicko-procesních věcech, které řeší většinou vedení a šéfové. Nicméně pro mě to bylo hodně zajímavé vidět, protože už jsem sám dané věci několikrát řešil a opět jsem získal nový pohled na věc.

Shodou náhod jsme se v práci včera dozvěděli, že budeme náš UX tým rozšiřovat právě o první DesignOps pozici. Především kvůli tomu, abychom jako designéři nemuseli řešit operativu a mohli se soustředit na svou práci. Takže jsem zvědavý, jak to bude fungovat.

Designové kompromisy aneb kompromisy v designu

Ať chceme nebo ne, jako designéři budeme muset ostatní lidi přesvědčit o tom, že naše návrhy dávají smysl. (Už jsem se o tom několikrát zamýšlel, například v článku Design musíme chápat jako součást byznysu.)

Jako designéři budeme vždy dělat nějaká rozhodnutí, která nás dovedou k určitému výsledku. Proto jsem si vybral kurz Design Trade-offs and UX Decision Frameworks, ve kterém jsme se dozvěděli o:

  • Rozhodovacích stylech a přístupech,
  • Jak a proč přistupovat ke kompromisům,
  • Jak efektivně srovnávat a vybírat ty nejlepší možnosti.

V kurzu jsem si prošli, jak vlastně různá zaujetí dokáží ovlivnit způsob, jakým se na věci díváme, například jak funguje:

  • Halo effect – tedy že hodnocení jedné vlastnosti může ovlivnit hodnocení ostatních, i když spolu nesouvisí.
  • Framing effect – tedy že pořadí a context přijímání informací dokáže ovlivnit to, jakým způsobem je vnímáme.

Také jsme se dozvěděli něco o důležitosti Designových principů, jejich roli v designu a jak je efektivně navrhnout. Samozřejmě jsme si museli vyjasnit, že pod designovými principy nemůžeme brát takové ty:

  • Obecné principy použitelnosti, jako je například „Musí to být uživatelsky přívětivé“.
  • Týmové hlášky nebo pracovní procesy, že je tedy například potřeba dodržovat UCD metodiku.
  • Seznam funkcí.

A další.

Zároveň jsme si řekli něco o frameworku zvaném Cynefin, tedy frameworku pro kategorizaci a odlišné problémů pro jejich řešení.

Celý kurz jsme pak vlastně zavřeli částí o testování hypotéz a prioritizaci příležitostí s využitím všeho, co jsem se během kurzu dozvěděli. Čímž jsme vlastně tak trochu navázali na kurz User Research Methods.

Jak vybírat metody pro ověřování hypotéz.

Pro mě osobně to byl velice zajímavý kurz. Získal jsem vhled do toho, jak a proč se rozhodovat a opět nějaké tipy a triky na to, jak prioritizovat svou práci nebo nápady pro řešení.

Tvorba nápadů s využitím Design Thinking

Kdo už se někdy setkal s metodikou Design Thinking, tak bude asi vědět, o čem kurz Generating Big Ideas with Design Thinking mohl být. Musím se přiznat, že toto je jediný kurz, ze kterého jsem trochu zklamaný.

Kurz byl základech metody Design Thinking, tedy vlastně o teoretické rovině ohledně této metody. Ale i o tom, co je vlastně design.

Jak vypadá NN/g Design Thinking proces.

Lektorka nám vysvětlila smysl tohoto procesu a pověděla nám o jednotlivých fázích – tedy od Empatie až po Testování, resp. Implementace (což je u NN/g procesu poslední část).

Během kurzu jsem vlastně pracovali na úkolu – přijít s nápady na řešení určitého problému s využitím metod Design Thinkingu. Během kurzu jsem si vyzkoušeli:

  • Z deníčkové studie definovat Empathy Maps.
  • Z Empathy Maps utvořit As-Is Scenario Maps.

A poté z nich vytvořit tzv. Needs Statements, které jsme využili pro generování různých nápadů a jejich prioritizaci pomocí Dot Voting (neboli puntíkové hlasování) a pomocí Prioritizačního matice.

Pro mě osobně byl tento jediný kurz trochu zklamáním, protože jsem očekával větší využití spíše ideačních technik, než vlastně základní přehled o tom, co je Design Thinking. Pro spoustu lidí bude tento kurz ale naprosto skvělým, hlavně pokud nemají s Design Thinking žádné zkušenosti.

Vyplatí se to nejen pro nováčky

Musím říct, že to bylo celkem dost intenzivní a náročné. Sedět a vnímat před počítačem 7 hodin až do půlnoci během 5 dní dá člověku docela zabrat. Byl jsem rád, že byl pak víkend a já jsem se mohl opět trochu srovnat. Ale stálo to za to.

Nielsen Norman Group celkem nabízí více než 50 různých UX kurzů – od základních UX principů, návrhových vzorů až po praktiky vyjednávání, implementace UX do firmy a zlepšovaní maturity týmu a celé organizace.

Podle mě si vybere každý – od nováčka až po zkušeného člověka. Určitě budu rád, pokud budu moct, třeba někdy v budoucnu, absolvovat další kurzy. Určitě bych si opět vybíral témata, která by pro mě byla nová než se snažil oprášit existující znalosti.

Na závěr si ale ještě dovolím takové zamyšlení. Od NN/g můžete splněním zkoušky minimálně u 5 kurzů získat i certifikát, který má (alespoň podle ohlasů kolegů v USA) docela váhu. Jenže:

  • Je nám v ČR certifikace od NN/g vůbec k něčemu?
  • Kolik lidí kolem UX v Česku ví, co a kdo vlastně NN/g vůbec je?

Přemýšlím nad tím, kolik lidí se na to třeba podívá a řekne si, že to něco znamená a člověku tedy pomůže při získání práce. Určitě budu rád, pokud mi svůj názor napište do komentářů.

Já jsem s obsahem těch kurzů velice spokojený. Naučil jsem se hromadu nového. Jenže musím říct, že se dají najít levnější způsoby vzdělávání v UX. Například:

Přeci jen cena cca 19 000 Kč ($888) za jeden kurz, respektive cca 76 200 Kč ($3 561) za základní certifikaci (tedy 5 kurzů + exam) je docela dost. Alespoň na poměry v ČR. Možná i proto není certifikace tolik rozšířená, ale může to být pro nás třešnička na dortu po minimálně 35 hodinách strávených na kurzech.

Komentáře

  1. Tiez som sa zucastnil na NN/g online workshopoch, prvy krat. Celkovo to bolo myslim velmi dobre, hoci niektore veci mi prisli viac orientovane na zaciatocnikov.

    Aj na zaklade vasho clanku som sa rozhodol sa prihlasit na DesignOps workshop, tak som zvedavy 🙂

    Tiez by ma zaujimalo, ako sa nahliada na certifikaciu (priznavam, je to jedna z motivacii).

    • Skvělé. Určitě budu rád, pokud se podělíte o své dojmy ohledně toho kurzu a třeba i o tom, zda Vám certifikát nějak pomohl s hledáním práce :).

Napsat komentář: Martin Puskac Zrušit odpověď na komentář