Je pro designéra schopnost kódovat důležitá?

Často se dívám na pracovní nabídky, které poptávají nejrůznější typy designérů. Nejen v zahraničí, ale také v České republice. A často v nich nacházím požadavky na kódování HTML/CSS. A někdy také JavaScript.

V posledních několika letech je to opravdu velice žhavé téma. A od designérů se pomalu začíná očekávat, že budou schopni kódovat digitální produkty. Proč by toho měl být ale designér schopen?

Pokud by měl designér pomáhat s kódováním front-endu na základě detailních vizuálů, určitě bude tato schopnost velkým přínosem. Ale asi bych to od designéra zcela nevyžadoval.

Tvorba uživatelského rozhraní

Dnes můžete najít dost společností ve kterých designéři spolupracují na „řemeslné“ tvorbě produktu. Primárně na uživatelském rozhraní.

Například designérka Anne K. Halsall ze společnosti Quora v příspěvku What languages do designers at Quora mostly work with? popisuje, že designéři pomáhají s tvorbou views v klientu, na serveru, ale i pro iOS a Android aplikace.

Líbí se mi myšlenka, že designér připraví grafické návrhy a zároveň je přetvoří na pixel-perfect šablony. Ne všichni mají stejný cit pro detail a designér dokáže šablonu odladit přesně jak zamýšlel.

V GoodData jsme nedávno řešili, jak zefektivnit a zkvalitnit tvorbu uživatelského rozhraní. Naše vnitřní politika je postavená na pohledu 4 očí – tedy že nic nesmí jít ven, aniž by se na to podíval někdo další. Ať už jde o kód nebo implementaci designů.

Z mého githu profilu – do GoodData aplikací jsem udělal několik úprav.
Z mého githu profilu – do GoodData aplikací jsem udělal několik úprav.

Jako designéři jsme se nabídli, že s tím pomůžeme. Především s úpravou CSS kódů, textů a popisků. Nemusíme tak kvůli každé drobnosti vytvářet tikety, ale můžeme je opravit sami. UI vývojáři se díky tomu věnují důležitějším věcem.

Věřím, že pokud designér spolupracuje přímo s developery, nebo šablony vytváří sám, bude UI nejen kvalitnější, ale jeho tvorba bude i rychlejší. Má to ale jeden velký háček.

Není to jen o znalosti značek

Abych v kódu vyměnil nějakou třídu nebo opravil text, nepotřebuji být kóder. Pokud ale potřebuji změnit margin, padding nebo další vlastnosti, na to už určité znalosti potřebuji.

Znát dané HTML značky, CSS vlastnosti, atp. rozhodně nestačí. Je potřeba vědět, jakým způsobem je prohlížeče vykreslují, jak se chovají, atp. Protože aplikace musí vypadat stejně ve všech podporovaných prohlížečích.

Dnes je situace určitě lepší, než byla před několika lety. Ještě si pamatuji dobu, kdy jsem ladil webové stránky pro velké škály prohlížečů – od IE6, IE7 až po Firefox, Operu a Chrome. A i dnes můžeme najít drobné niance ve vykreslování.

HTML a CSS se také neustále vyvíjí. Hledají se efektivnější způsoby k zápisům, nové frameworky, atp. Sledovat trendy je nutnost. Nejen aby si člověk usnadnil práci, ale neustále držel krok s oborem.

Já jsem kódoval nějakých 8 let. A poslední 3 roky se kódování věnuji pouze okrajově. Mám ale zažitých spoustu věcí a ještě zvládnu nakódovat něco složitějšího.

Už si ale nejsem v kódování tak jistý. Vytvořit HTML šablonu podle designu bych dělal o něco déle, v něčem bych si byl nejistý, atp. Proto bych musel opět začít trendy sledovat a hodně experimentovat.

A také bych se musel naučit spoustu dalších nástrojů, které dnešní front-end developeři využívají. Ať už je to Grunt, Ember.js (nebo jiné frameworky) a další. Což by bylo na úkor dalších oborů.

Rád dělám věci naplno

Neustále říkám, že design není jen o šoupání boxíků. A jak říká například Henry Drayfus ve své knize Designing for People, dobrý designér musí být částečně psycholog, marketér, obchodník, atp.

Design je dost složitá disciplína. Neustále se vyvíjí, přicházejí nové metody, přístupy, atp. A jako designéři je musíme neustále sledovat a experimentovat. Já se tomuto oboru naplno věnuji něco málo přes 3 roky. A za tu dobu jsem:

  • Přečetl mnoho knih.
  • Absolvoval několik kurzů.
  • Přečetl stohy článků.
  • Navrhl (a spolupracoval na návrhu) desítek produktů.

Vše co se naučím si chci nějakým způsobem vyzkoušet a ověřit. Proto mi na další oblasti nezbývá příliš mnoho času. Je to ale především z toho důvodu, že rád věcem rozumím a dělám je naplno.

Dokáži si ale představit, že za nějakou dobu už nebudu muset tolik studovat a experimentovat. A budu mít čas i na jiné oblasti. Třeba právě na kódování.

Přínos pro firmu a produkt

Designér, který má znalosti a dovednosti z jiného oboru, může být pro firmu velkým přínosem. Může spoluvytvářet kvalitní rozhraní produktu jak formou návrhů, tak i jejich přímé implementace.

Znalosti ale může využít také pro tvorbu interaktivních prototypů. Které jsou u složitějších produktů opravdu potřeba. Například zmiňuji v článku Prototyp jako nástroj ke zkoumání designového řešení.

Pokud by designér své znalosti zcela nevyužil, je to zbytečné plýtvání. A úplně bez problémů se bez této schopnosti obejde. Dost záleží na tom, co od něj společnost požaduje a v čem může být přínosný.

Komentáře

  1. Já naprosto souhlasím. Designer je hodně podobný architektovi. Ten se musí vyznat v materiálech a technologiích, ale rozhodně pak nejde a nelepí cihly maltou.

  2. Pro designera (profesi) to důležité není, ale pro designera (člověka) je důležité nebýt jen designérem 😉

  3. Vojtěch Semecký: díky za komentář. S tím souhlasím, ale určitě je lepší rozvíjet sociální schopnosti, než nějaké IT :).

Napsat komentář: Adam Fendrych. Zrušit odpověď na komentář