Jak by měl vypadat kontaktní online formulář?

Většina kontaktních formulářů na webových stránkách začíná představením osoby, která formulář vyplňuje – tedy jménem, emailem, někdy webovou stránkou a až poté je prostor pro zprávu.

Když si ale představím, jak lidé píší dopisy a emaily (ať už obchodní nebo osobní), je to v rozporu s podobou tohoto online formuláře. Nejdříve napíšou zprávu a pod tu se podepíší, někteří se představí již v těle dopisu.

Takto běžně vypadá kontaktní formulář.
Takto běžně vypadá kontaktní formulář.

V kontaktním formuláři však postačí pouze dvě políčka – na zprávu a na uvedení adresy, kam odeslat případnou odpověď.

Jak lidé píší emaily?

Nejen na uživatelském testování jsem sledoval, jak lidé vyplňují emailové zprávy nebo píší běžné dopisy.

Postup psaní běžně vypadá takto:

  1. Oslovení,
  2. Zpráva, bez/s představením – např. popis problému, žádosti, atp.,
  3. Rozloučení,
  4. Podpis.

Pokud však píší zprávu přes kontaktní formulář, postup je zcela odlišný:

  1. Podpis,
  2. Kam odepsat,
  3. Oslovení,
  4. Zpráva, bez/s představením – např. popis problému, žádosti, atp.,
  5. Rozloučení,
  6. Podpis.

Evidentně jsou zde dva kroky navíc – úvodní podpis a kam zprávu odeslat. Protože webové stránky však nefungují jako emailový klienti, je vhodné požadovat email, kam má být zaslána případná odpověď.

Jeden z emailů, který byl odeslán z kontaktního formuláře na mém webu.
Jeden z emailů, který byl odeslán z kontaktního formuláře na mém webu.

Popis problému, například poptávka pro online řešení

Pokud kontaktní formulář slouží pro možnost zaslání poptávky ohledně online řešení, je zde často navíc požadována adresa na web odesílatele.

Další příklad kontaktního formuláře – s uváděním webové adresy.
Další příklad kontaktního formuláře – s uváděním webové adresy.

Postup vyplňování formuláře je tedy rozšířen další krok – vyplnění webové adresy. Pokud má odesílatel nějaký problém, jistě jej popíše v těle emailu a uvede, čeho se problém týká. Oddělené vyplnění adresy webu je tedy zbytečné.

Jeden z emailů, který byl odeslán z  kontaktního formuláře na mém webu – modré části jsou odkazy, které souvisí s problémem.
Jeden z emailů, který byl odeslán z  kontaktního formuláře na mém webu – modré části jsou odkazy, které souvisí s problémem.

Oddělená pole nejsou v kontaktním formuláři potřeba a není vhodné nechat uživatele přemýšlet nad tím, proč by měl daná pole vyplňovat odděleně, když to tak běžně nedělá.

Jednoduchý formulář

Teď již víme, jak lidé píší dopisy a emaily, tedy:

  1. Oslovení,
  2. Zpráva, bez/s představením – např. popis problému, žádosti, atp.,
  3. Rozloučení,
  4. Podpis,

První tři body jsou vždy napsány v těle dopisu. Protože bude kontaktní formulář umístěn na webu, je dobré počítat i svmožností uvedení kontaktu, kam se lze obrátit s odpovědí.

Výsledný formulář tak bude obsahovat pouze dvě pole:

  • Tělo dopisu / zprávy,
  • Kam se obrátit s odpovědí.

Toto seřazení reflektuje postup, jakým jsou dopisy a zprávy psány. Vyplnění tak bude více přirozené.

Jednoduchý kontaktní formulář.
Jednoduchý kontaktní formulář.
Jednoduchý kontaktní formulář s jinými popisky a jiným zarovnáním.
Jednoduchý kontaktní formulář s jinými popisky a jiným zarovnáním.

Co si o tom myslíte vy?

Také vám přijde, že jsou kontaktní formuláře zbytečně „složité“, některá pole není potřeba vyplňovat zvlášť a že celý proces vyplňování je vlastně obrácený?

Jaký je Váš názor?

Komentáře

  1. Zrovna tento komentář je jako poslední políčko :-).

    Teď vážně: já takovéto formuláře (v jakékoli podobě) nesnáším, protože:
    – nevím, co se s tím stalo dál, odešlo to někde nebo ne?
    – nemám kopii textu
    – nemám jistotu, že jsem se neupsal ve svém emailu
    – občas to spadne na omezení Textboxu na zakázané znaky apod.

    Proto vždy preferuji jen zveřejnění kontaktního emaily. Vím, že všechny tři veci jsou řešitelné, ale způsob řešení prvních dvou předen neznám. Často je po odeslání formuláře nic nestane a o zaslání kopie na email ani nemluvím.

  2. Osobně dávám přednost nejprve email (kdo) pak zpráva. Když píšu email také vyplním Komu: Předmět: Text: Podpis se dodá automaticky.

  3. Díky za podnět k zamyšlení. Používám tu běžnou verzi, napřed kontaktní údaje a teprve poté pole pro zprávu. Ale zkusím otestovat.
    @Kamil: Mail na webu zveřejňuji nerad, zbytečně se vykecá spam botům :-(.

  4. Pavel: ano, uvádí se, komu přijde email (položka Komu), ale to zajišťuje webová stránka. Je pravda, že je nad zprávou bývá volba „Od koho“ – v našem případě „Kam odepsat“. Pro mě je otázkou, jestli je lepší nechat jej jako první nebo za zprávou 🙂

  5. Ten předposlední formulář je hezký, ale lidé jsou už asi naučení. Takový by měl smysl u nějakého weblogu či webu kde je jen jeden majitel. Ale nevyděl bych ve formulářích problém. Jméno, mail…prohlížeče si stejně pamatují, co v takových kolonkách člověk píše tak to zas tolik nezdržuje.

  6. Carl144: díky za názor. Jak ale řekl Alan Cooper, lidé si zvyknou na pořádně udělat věc. Je pravda, že některé prohlížeče si to pamatují, ale často se stává, že i prohlížeč zapomene …

  7. Jelikož jsem správcem docela obsáhlého webu, který je značně nepřehledný (ne naší činností, dělám jen to, co chce zadavatel a bohužel domluva je mizerná), vím, co občas chodí na všeobecný kontaktní formuláře. Oslovení většinou postrádá, postrádá kolikrát i podpis. Takže pole pro zjištění jména a příjmení a ostatně i odpovědního mailu bych rozhodně nezatracoval.

  8. Radek: když tam to políčko mají, tak se pak samozřejmě nepodepíšou. Právě jsem popisoval, že je to zbytečně „implementační“ a pro lidi nepřirozené.

  9. 1.Normální kontatkní formuláře mají možnost odeslat si email sobě a končí větou např.: Děkujeme za vyplnění našeho formuláře atd. – takže toto skutečně není problém
    2.Musíte po lidech vyžadovat email jméno a telefon – jinak Vám je formulář vzhledem k dalšímu zpracování dat k ničemu a nemusíte ho mít vůbec
    3.Formuláře vždy byly udělané jinak než dopis, tudíž lidem skutečně nevadí pořadí políček – jen jich nesmí být moc a vše musí být k věci
    4.Obávám se, že Vaše praktické zkušenosti se správou webů a účinností a funkčností formulářů nejsou takové abyste o tom mohl psát

  10. Richard: díky za názor.

    Položky samozřejmě záleží na typu formuláře – nechtěl jsem to unifikovat pro jakýkoliv typ formuláře. Já jsem se zamýšlel nad tím nejzákladnějším formulářem – chci od lidí získat nějakou zprávu (např. feedback) a případně jim odpovědět.

    Co jsem vypozoroval např. na testováních použitelnosti, klasický formulář jim nevadí a nemají s ním problém. Snažil jsem se ale zamyslet nad tím, jestli se nedá zjednodušit a nedělat z něj pouze vstupní bránu do nějaké DB nebo rozhraní pro odeslání emailů.

Napsat komentář: Pavel Zrušit odpověď na komentář