Při návrhu produktů jsem musel často věnovat mnoho času a sil na vytvoření prototypů. Byly to ale především finanční prostředky mé nebo klientů, kteří si web objednali.

Většina prototypů však sloužila pouze pro komunikaci mezi mnou a klientem, s lidmi při ověřování a s vývojáři nebo grafikem při dalším zpracování. Ve finále skončil prototyp v koši a s ním i všechny vynaložené prostředky, které často nebyly zanedbatelné.

Vše bylo způsobeno nevhodně zvoleným nástrojem, bez kterého by mohla být práce hotova rychleji a za méně peněz. Bohužel stále existuje mnoho lidí, kteří si pod pojmem design představí právě „naklikání“ prototypu a plýtvání prostředky jim nepřipadá významné. Přečíst celé

Když jsem se začal profesně věnovat interakčnímu designu, učil jsem se a zkoušel různé techniky a přístupy. Právě skicování se pro mě stalo jednou ze základních metod.

Pro získání co nejlepších výsledků jsem vyzkoušel různé techniky, např. skicování do vytištěných šablon. Dnes ale nejraději kreslím na čistý nebo tečkovaný papír. A mám k tomu hned několik důvodů. Přečíst celé

Vždy jsem si kladl otázku, jak vygenerovat co nejvíce designových nápadů. A z nich vybrat ty nejlepší, které použiji pro vytvoření detailního konceptu.

Mnohokrát jsem se účastnil designových workshopů s klienty nebo designery. Během toho jsem si všiml, že lidé často nedokáží vymyslet více konceptů. A když jsem s designem začínal, měl jsem naprosto stejný problém.

Postupem času jsem se naučil několik triků, které mi při tvorbě konceptů pomáhají. Hlavní je nehodnotit nápady příliš předčasně, šetřit mentální kapacitu a o nápadech si s někým povídat. Přečíst celé

Větou „Líbí se vám náš nový design?“ začíná velké množství diskuzí. Často končí odpověďmi typu „váš design je super“ nebo „váš design se mi nelíbí“ a diskuze tak nepřináší žádný konkrétní výsledek.

Vedle toho také spousta lidí nedokáže akceptovat kritické připomínky. A to i přes to, že se na názor ostatních ptá. Chtějí se pouze nechat poplácat po zádech právě získáním odpovědi „je to skvělý!“.

Pokud vás skutečně zajímá názor ostatních, naučte se pokládat ty správné otázky, na které můžete skutečně získat konstruktivní kritiku. A naučte se také zpětnou vazbu přijmout. Pomůže vám to zlepšit nejen design samotný, ale i vaše schopnosti.

Tip O designové kritice, a jak k ní přistupovat, povídal Petr Štědrý na UX Campu ve Vídni a snad bude moct přednášet i na WebExpo 2013 (přednáška Design without critique is like a flower without water). Doporučuji se jít na takovou přednášku určitě podívat. Přečíst celé

Po delším čekání byl 14. ledna 2013 spuštěn kurz HCI – Human Computer Interaction od Alana Dixe. S očekáváním jsem se do něj přihlásil již několik měsíců před spuštěním.

Mám z něj velice dobré pocity, neboť předčil má očekávání. Hodně jsem rozšířil své znalosti, které jsem nabral např. v kurzu HCI od Standfort University na Coursera nebo z odborné literatury.

Doporučil bych jej všem, kteří se zajímají o User Experience. Momentálně se kurz chýlí ke konci, ale Alan však plánuje přidat další 3 lekce. Je tedy poslední možnost se do něj přihlásit a zapojit se do studia. Velkou výhodou je, že je zdarma. Přečíst celé

Denně se setkáváme s produkty, které jsou špatně navrženy a máme s jejich používáním problémy – jak popisuje Donald Norman ve své knize Design of Everyday Things.

Nedávno mě zaujala rychlovarná konvice, která je přesně takovým produktem. Lidé, kteří jí běžně používají, s ní mají dennodenně problémy. A to i přes to, že je to poměrně jednoduché zařízení. Její používání jsem se pokusil detailněji prozkoumat a nedostatky popsat.

Osobně věřím, že se lze z tohoto případu poučit i pro návrh webových stránek. Protože pokud jsou lidé s produktem nespokojeni, odejdou ke konkurenci. Přečíst celé

Weby nejsou tvořeny pouze obsahem, ale jejich součástí jsou také formulářové prvky – např. pro přihlášení, registraci nebo kroky košíku na eshopech.

Často jsou formuláře na samostatných stránkách nebo ve formě dialogů, které se zobrazí po kliknutí na odkaz. A aby se lidé dostali dál, je nutné formulář vyplnit a odeslat. A aby lidé mohli vůbec něco vyplnit, musí často do požadovaného pole nejprve kliknout.

Bohužel se na řešení často zapomíná a přitom je velice snadné – stačí přidat k formulářovému poli jeden parametr nebo řádek JavaScriptového kódu. Přečíst celé

Zajímalo mě, jaké metody využívají UX kolegové v zahraničí. Vytvořil jsem krátký dotazník, který jsem rozeslal pomocí sociálních sítí Twitter a Linkedin. Rozeslal jsem je také pomocí emailu i dalším lidem, kterým jsem také pomáhal s průzkumem.

Od 16. 6. do 28. 7. jsem v dotazníků nasbíral 37 odpovědí. Přečíst celé

Většina kontaktních formulářů na webových stránkách začíná představením osoby, která formulář vyplňuje – tedy jménem, emailem, někdy webovou stránkou a až poté je prostor pro zprávu.

Když si ale představím, jak lidé píší dopisy a emaily (ať už obchodní nebo osobní), je to v rozporu s podobou tohoto online formuláře. Nejdříve napíšou zprávu a pod tu se podepíší, někteří se představí již v těle dopisu.

V kontaktním formuláři však postačí pouze dvě políčka – na zprávu a na uvedení adresy, kam odeslat případnou odpověď. Přečíst celé

Vzpomenete si, kdy naposledy jste nakupovali na internetu a co konkrétně? Osobně jsem naposledy nakupoval přibližně před měsícem odbornou literaturu. Když jsem se rozhodoval mezi dvojicí konkrétních knížek, svou roli při konečném výběru sehrála i uživatelská hodnocení a recenze. V tomto případě bylo u každé knížky přibližně 10 recenzí.

Nedávno jsem na Twitteru zachytil odkaz, který poptával osoby na psaní uživatelských hodnocení (bohužel, odkaz již nevede na konkrétní nabídku). Poptávka to byla poměrně konkrétní – napsat nějaká pozitivní, neutrální a kritická hodnocení.

Podobné zjištění pro mě není nic nového, ale nedalo mi to a položil jsem si otázku – „Mají uživatelská hodnocení a recenze na webu nějaký smysl?“ Přečíst celé