Každý den používáme nejrůznější produkty. Od hrnků na kávu, hodinek až po chytré telefony, ledničky, automobily, atp. Často si produkty vybíráme podle toho, jak se nám líbí. A málo lidí uvažuje nad tím, jestli produkt dokonale funguje po všech stránkách.

Čím častěji pak produkt používáme, tím rychleji začneme objevovat nedostatky, které nám používání znepříjemňují. Což ve výsledku vede k nepříliš pozitivním emocím.

Například když umí kávovar zjistit, že je nádoba na sedlinu plná, proč musím potvrdit její vyprázdnění? Proč to opět nezjistí automaticky?

Jak píše Dan Saffer ve své knize Microinteractions, skvělé produkty se od těch dobrý odlišují právě díky dokonale promyšleným a dotaženým detailům. Přišel jsem na několik důvodů, proč nejsou detaily v produktech správně navržené. Přečíst celé

O User Experience se zajímám více jak 4 roky, profesně design praktikuji již téměř 3 roky. A po necelém roce designování v GoodData jsem dostal za skvěle odváděnou práci nabídku na „povýšení“ – z UX Designera na Technical Product Managera.

Tato příležitost pro mě znamená přehodnocení mého dosavadního vývoje a dlouhodobých cílů. Je to přeci jen značně odlišná profese. A já bych se nechtěl vydat jiným směrem, než jsem si vytyčil a který mi dává smysl.

Avšak je zde nějaký směr, kterým se může designer vydat? A co případně nabízí a obnáší? Po menším průzkumu a zamyšlení jsem našel čtyři možné cesty. Přečíst celé

Ve spolupráci s Asociací UX připravuji workshop skicování, který se bude konat 19. dubna 2014. Touto cestou bych rád pozval všechny designery, kteří tuto techniku využívají nebo chtějí využívat a neví, kde začít.

Já techniku skicování využívám od samého začátku, co jsem začal s interakčním designem. Což už jsou téměř 3 roky. Vůbec si nedokáži představit, že bych designoval bez ní. Činí mě totiž mnohem efektivnějším.

Za tu dobu jsem se naučil (a stále se učím) spoustu zajímavých a užitečných přístupů a metod, které běžně praktikuji při designování v GoodData. Rád bych se o tyto nabyté znalosti podělil s dalšími designery právě formou workshopu. Přečíst celé

Stále více internetových služeb umožňuje přístup ke svým datům pomocí API. A nejde jen o sociální sítě. API přináší také snadnou cestu integraci dat do různých věrzí produktů – např. mobilní a televizní aplikace, webová stránka, atp.

Začíná se tedy rozvíjet diskuze o tom, že by se návrh API měl stát součástí práce UX Designerů. Například Jared Spool o tom napsal článek APIs: The Furure Is Now.

Pokud jste četli knížku Content Strategy for Mobile nebo Content Everywhere, určitě souhlasíte s tím, že API přináší mnoho výhod – především pro lidi, kteří své služby udržují a rozvíjejí.

Jenže návrh a tvorba API je poněkud odlišná od návrhu uživatelských rozhraní. A mají jiný účel. Jared Spool ve svém článku zmiňuje, že by se UX Designeři měli v návrhu API začít více vzdělávat. Já s tím momentálně nesouhlasím z několika prostých důvodů. Přečíst celé

Nejhorší tvrzení designera je, že si lidé na „chyby“ zvyknou. Na můj vkus toto tvrzení slyším až příliš často.

Co totiž znamená, že si lidé na problém zvyknou:

• Že se bez dalšího přemýšlení po nějaké době naučí chápat, jak to vlastně funguje?
• Že s použitím nemají problém, ale vždy na chvilku na danou nuancí zamyslí?

Ze svého pozorování a zkušeností musím říct, že typicky omlouváme právě ten druhý případ. Lidé se kvůli tomu zbytečně rozptylují a jejich mentální kapacita je více zatížena. Tím je značně brzdíme v přirozeném a efektivním používání našeho produktu. Přečíst celé

Před pár měsíci se internetem začalo šířit velké množství článků s tématem hledání designerů. Především s motivem hledání jednorožce, např. jeden z nejzajímavějších Hiring a designer: hunting the unicorn na Design Staff od Google Ventures.

Během posledních 3 měsíců jsem udělal malý průzkum našeho trhu práce ohledně user experience. Prošel jsem několik pohovorů, dostal a pročetl jsem desítky nabídek. Chtěl jsem zjistit, jestli se jednorožec hledá i v České republice.

Musím říct, že situace není zrovna nejlepší. UX je samozřejmě buzzword, který si lidé vykládají různě. Ani sami profesionálové často neví, co to znamená a za UX Designera se vydává kdejaký druhořadý grafik, který uživatele neviděl ani v mokrém snu. Přečíst celé

Mnohokrát jsem při řešení nějakého problému slyšel větu „Proč bychom s tím měli něco dělat, vždyť si nikdo nestěžuje.“ Vždy to vedlo k odmítnutí řešení problému a zlepšení produktu.

Je chybné si automaticky myslet, že žádná zpětná vazba = produkt je v pořádku. Jak píše Don Norman v knize Design of Everyday Things – i když mají lidé s používáním produktu problém, nikomu o tom neřeknou. Často neví, komu zpětnou vazbu dát nebo jim chybí motivace.

Stává se i to, že i když někomu o svém problému řeknou, nemusí se to dostat ke kompetentním lidem. A problém v produktu přetrvá.

Pokud chceme produkt co nejlepší, musíme si zpětnou vazbu získat sami. A ne vždy nám v tom pomůže pouze uživatelské výzkum nebo testování použitelnosti. Přečíst celé

Zaujala mě skvělá přednáška „How Designers Destroyed the World“ od Mika Montaira na konferenci Webstock 2013. Mike je ředitel společnosti Mule Design a mimo jiné autor skvělé knížky Design Is a Job.

Webstock ’13: Mike Monteiro – How Designers Destroyed the World from Webstock on Vimeo.

V přednášce se Mike zaobírá otázkou zodpovědnosti designera a toho, že by měl svou práci brát vážně a zodpovědně. Měl by bojovat za dobrá designová rozhodnutí a umět rozhodnout, co bude dělat a co ne. Přečíst celé

Letos jsem se poprvé vydal do Brightnu na User Experience konferenci, jejímž tématem byly Psychlogické základy v interakčním designu. Je to důležité téma, o které by se měl zajímat každý designer.

Zakladatel konference Danny Hope @yandle skvěle uvedl téma letočního ročníku: tvorba produktů není o vlastním vyjádření, estetickém cítění nebo umění. Je to o lidech a o tom, aby dokázali produkty snadno používat. Což bez psychologie nejde. Přečíst celé

Skvělý produkt nelze navrhnout na první pokus nebo jednorázovou činností. Je potřeba se mu neustále věnovat. A to nejde bez pravidelného kontaktu s lidmi, kteří jej běžně používají.

Právě pro tyto účely lze efektivně využít tzv. deníčkové studie. Dle mého názoru je to často opomíjená a podceňovaná metodu. V GoodData deníčky používáme a získali jsme tak přes 70 podnětů na vylepšení našich produktů.

Díky nim jsem začal rychleji chápat cíle a potřeby lidí, brát na zřetel jejich možnosti a omezení a naučil se s nimi každý den komunikovat. Zformoval jsem proto několik postřehů, které jsou užitečné pro jejich zapojení do procesu. Přečíst celé