Ze života designéra

Nedávno jsem si vzpomněl na pracovní inzerát, ve kterém se mimo jiné psalo: „…dokážeš se rozčílit, pokud na webu nemůžeš něco hned najít?“ Podobné zmínky jsem viděl už několikrát, například i v popisu, jaký by měl designér být.

Pro mě je design v podstatě poslání, které má světlé i stinné stránky. Vyžaduje dost úsilí, zodpovědnosti a obětí. Avšak je skvělé, že si mohu hrát s různými nápady, tvořit a ve výsledku vidět spokojené lidi, kteří mnou navržené produkty používají.

A co například já – dokážu se rozčílit nad špatně navrženými produkty? A co třeba dalšího ve svém „designérském“ životě řeším? Dalo by se říct, že být designér je takové každodenní dobrodružství.

Jsem uživatel různých produktů

Každý den používám nejrůznější produkty – od příborů, hrníčků až po kávovar, ledničku nebo televizi. Mezi nimi samozřejmě i takové, které podle mě nejsou zrovna dobře navržené. Avšak jako designér na ně pohlížím trochu jinak.

Moje manželka by Vám potvrdila, že když jsem s designem začínal, byl jsem opravdu hodně kritický a nedokázal jsem se smířit se sebemenší špatně udělanou drobností. Dost často jsem si stěžoval a někdy i hodně nadával. Dnes ale na produkty pohlížím trochu jinak.

Pokud vidím nebo musím použít nějaký špatně navržený produkt, na mysli mi vyvstane několik otázek. Například:

  • Jaká zde asi byla omezení, kvůli kterým nemohl designér produkt navrhnout dobře?
  • Měl designér všechny informace – nebo udělal vše pro to, aby je získal?
  • Hledal pro daný produkt vhodnou inspiraci?
  • Jak při návrhu designér asi postupoval?

Může se zdát, že jsem k věcem kritický a negativní. Občas skutečně jsem. Já spíš ale hledám způsoby, jak věci udělat lépe. Protože proč bych měl trávit čas nadáváním nad špatnými produkty?

Špatných produktů je spousta, stejně jako špatných designérů. A zbytečně bych tak věnoval energii do něčeho, co mi příliš nepomůže. Proto spíš hledám inovativní nápady, které mi v mé práci nějak pomůžou.

Inspiraci vidím všude

Příběhy o vědcích, experimentech a inovativních výrobcích fascinují kde koho. Také si je rád pročítám. Například když se designeři pro výrobu padáku inspirovali u odkvétající pampelišky. Je to zajímavá ukázka přemýšlení i přes to, že nápad nefungoval a designeři tak museli zkoumali jiné možnosti.

Když byste se mě zeptali, kde čerpám inspiraci, asi bych Vám hned neodpověděl. Nejsem si jist totiž příliš jist. Možná bych řekl, že jí nejčastěji hledám:

  • V každodenním životě,
  • Během naslouchání a pozorování lidí,
  • V literatuře,
  • A v nápadech dalších lidí.

Při řešení aktuálního projektu jsem inspiraci nalezl v mnoha zdrojích – například v záznamech uživatelského testování dalšího produktu, pozorování lidí při práci, diskuzi s uživateli a kolegy designéry, atd. A několik nápadů jsem dostal při tzv. inkubaci, tedy když jsem si šel ven trochu oddechnout a zakouřit.

Abych co nejdřív zjistil, jestli nápad dává smysl, tak jsem ani vteřinu jsem neváhal a nápad naprototypoval. Po krátkém experimentování vše dávalo smysl a začal jsem jej tedy dál rozvíjet. A pokračoval v „hledání“ dalších nápadů.

Inspirace je opravdu všude a nikdy nevíte, kdy na nějakou narazíte a kdy dostanete nějakou zajímavou myšlenku. Je to poměrně zdlouhavý proces, který vyžaduje trpělivost a pečlivost. Hlavně se nebraňte různým nápadům – dokud je nevyzkoušíte, nemůžete vědět, jestli budou nebo nebudou fungovat.

Někdy mám až příliš mnoho nápadů

Kdysi o mě můj bývalý kolega řekl, že jsem hodně přemýšlivý. Další o mě řekli, že jsem docela tichý – na což jsem vždy odpověděl, že hlavně naslouchám a pozoruji. A pokud k sobě mám být upřimný, opravu jsem takový.

Nejsem zrovna člověk, který by se mu ke všemu hned vyjadřovat. Myslím, že díky tomu mám určitou výhodu – hlavou se mi neustále honí mnoho nápadů a neustále si něco kreslím, zapisuji, atp. A to nejen pro pracovní věci, ale i pro své vlastní.

Někdy mám ale nápadů tolik, že si je pomalu ani nestíhám poznamenat. Což někdy vede až k tomu, že usnu až nad ránem. Protože abych o ně nepřišel, potřebuji si je všechny někam zapsat a nakreslit.

Je to jeden z důvodů, proč jsem papírový blok nakonec vyměnil za digitální. Díky tomu mám všechny nápady pohromadě a mohu je neustále zvažovat, porovnávat a dále rozvíjet.

Dělám vše proto, abych se nebránil a byl otevřen různým myšlenkám a nápadům. V každodenním životě proto neustále hledám zajímavé příležitosti. Proto se na svět neustále dívám zvědavýma očima.

Přemýšlím zvědavě a otevřeně

Vždy jsem byl víceméně pesimista. A nikdy jsem neměl zrovna ideální postoj k různým myšlenkám. Na druhou stranu, už jako malé dítě jsem byl hodně zvědavý (a proto mnou také mnohokrát projel elektrický proud) a rád si s věcmi hrál a zkoumal je.

Protože jsem chtěl být dobrý designér, uvědomil jsem si, že musím své uvažování a pohled změnit. Což ale nebylo vůbec lehké a vyžádalo si hodně obětí. Musím říct, že to za to stálo a že jsem se díky tomu opravdu hodně posunul.

Prvním krokem byla touha být dobrým designérem. Pro jsem neustále studoval a zkoušel různá cvičení. A postupem času jsem začal mít ještě mnohem větší „hlad“ po nových znalostech a větší chuť zkoušet něco nového.

Pak ale musela přijít další změna. Jak jsem začal svět vnímat více otevřeně a neustále se učil nové věci, potřeboval jsem s informacemi lépe pracovat a začít v nich mít pořádek. Jinak bych se v nich nevyznal a časem se z nich zbláznil.

Mít pořádek ve věcech je základ

Než jsem začal s designem, nebyl jsem zrovna pečlivý avpořádný. Když jsem se mu ale začal věnovat naplno, musel jsem tento přístup dost radikálně změnit.

Při své práci neustále potřebuji využívat velké množství informací. A vzhledem k nepořádku, který jsem v nich ze začátku měl, jsem je dlouho zpracovával, hledal v nich složitě souvislosti, atp. A když se dnes zpětně ohlížím, vůbec nechápu, že jsem takto mohl kdy vůbec fungovat.

Hodně mi to pomohlo a já tak mohu věnovat mnohem více mentální kapacity na řešení a vymýšlení různých nápadů. A například u aktuálního projektu jsem proto využil:

  • Myšlenkové mapy,
  • Formal process flow diagramy,
  • A matic porovnání.

A v podstatě si neustále píši nějaké poznámky.

Skvělé mi to pomáhá při jakémkoliv přemýšlení, nejen v designu. Na věci se totiž mohu mnohem lépe soustředit a nemusím neustále zpracovávat všelijaké informace.

Být designér je skvělé

Nejsem tedy zrovna ten, kdo by se nad špatně navrženými produkty rozčílil. Trápí mě totiž jiné věci. Na druhou stranu mě mrzí, že některým produktům nebyl očividně věnován dostatek lásky a péče.

Design je skvělá příležitost a to mě na tom opravdu baví. A z práce se tak stal koníček – čím víc mě to baví, tím lepší výsledky odvádím. A to ivpřes to, že to občas stojí dost úsilí a obětí.


Sdílejte článek



Michal Maňák

Jmenuji se Michal Maňák, jsem Interaction Designer a Digital Product Designer.

Pracuji ve společnosti LMC.