Udělat dobrý design produktu není jen o tom, že vytvoříte sexy intuitivní UI. To má dnes kde kdo. Důležité je vyřešit daný problém způsobem, který lidem pomůže a bude lepší než konkurence. A lidé tak měli důvod produkt používat.
K tomu je ale potřeba získat dostatek informací – nejen o lidech, kteří jej budou používat, ale také o existujících produktech. A přinést tak inovativní nápady a řešení.
Průzkum problému
Lidé Vám typicky neřeknou ideální řešení. Často se dokáží zamyslet pouze nad tím, co znají nebo si již zažili. A je právě Vaší úlohou jako designéra přijít s nápady na řešení.
Čeho vlastně chceme jako designeři dosáhnout? Napadá mě například pár bodů:
- Pomoct lidem v jejich životě a práci.
- Přinést lepší řešení pro existující problém.
- Neudělat stejné chyby, jako konkurence nebo podobná řešení.
- Získat nové zákazníky a uživatele.
Je opravdu velice důležité získat co nejvíce informací o daném problému, pro který budeme hledat řešení.
Pro tento případ se mi líbí pohled, že každý design je vlastně redesign. Jak píše Jan Michl ve své knize Funkcionalismus, design, škola, trh (díky Ondrovi Válkovi za super doporučení).
Často totiž posouváme řešení, které už před námi někdo vymyslel. A proč se snažit „vymýšlet kolo“ a udělat stejné chyby, nebo i další nové? Měli bychom se poučit z existujících řešení a udělat je lepšími tím, že do nich vneseme inovativní nápady.
Když nad tímto přístupem přemýšlím, příliš často jsem se nesetkal s využitím tzv. Competitive research (o kterém se můžete dočíst například v knize Observing the User Experience). Ve zkratce – jedná se o průzkum řešení konkurence. Nejen z pohledu designu, produktové funkcionality, atd. Ale také z pohledu použitelnosti nebo užitečnosti.
Díky této metodě totiž můžeme snadno objevit nejen chyby v produktech konkurence, ale především získat nápady na zlepšení. Zjistíte a uvidíte, jak produkty lidé používají a proč.
Hledání inovativních nápadů
Strategie „vymýšlet kolo“ může být pro společnost docela drahá. Snadno totiž můžete dojít do stejně slepé uličky nebo přinést stejné problémy, jako už někdo před vámi. Jen o tom ani jeden z vás neví.
Snadno tak skončíte v nepříliš šťastné situaci. Například:
- Odliv zákazníků a slabý příliv nových.
- Drahé opravy a pomalejší inovace řešení.
Zamyslete se nad příkladem – společnost představí podobné řešení jako má konkurence. Po určité době zjistí, že je potřeba řešení opravit nebo doplnit. Mezitím přijde o zákazníky, kteří přejdou ke konkurenci, protože rychleji inovuje, atp.
Představte si, že děláte produkt pro analytiky. Když se s nimi bavíte, zjistíte, že používají Excel a v tabulkách (datech) hledají trendy, závislosti, atp. A samozřejmě spoustu dalších zjištění.
Vždy si tedy musíte položit několik otázek:
- Jak jim tuto práci co nejvíce usnadnit?
- Jak jim pomoct s hledáním trendů a závislostí, a zároveň se odlišit od konkurence a oslovit tak více zákazníků?
- Můžeme lidem přinést lepší řešení?
Samozřejmě nejjednodušším způsobem je, že lidem nabídnete tabulky a sadu vizualizací. Stejně jako vaše konkurence. Proč by Váš produkt pak lidé měli používat, když jim stejné možnosti nabízí konkurence?
Jak jsem již zmínil v úvodu, od lidí typicky nemůžete očekávat, že vám řeknou konkrétní řešení. Když například neví, že nějaké existuje. Jsou schopni jej přijmout až v případě, kdy jej vidí.
Nemyslím si, že Vám s podobným „experimentováním“ pomůže testování použitelnosti nebo podobné metody. Ty se hodí právě pro ověření, zda lidé rozumí danému řešení, jsou schopni jen použít, atp. Už Vám ale neřeknou, jestli bude mít pro lidi dlouhodobě nějaký přínos.
Pro inovativní řešení je potřeba nadchnout
Nemůžeme se na získané informace dívat tak, že uděláme přesně to, co jsme zjistili. S tímhle přístupem by nikdo nic nového nevymyslel.
Je to i jeden z důvodů, proč nekopírovat konkurenci. Nikdy totiž nevíte, jaká strategie a rozhodnutí za řešením stojí. A lepší je konkurenci využít pro inspiraci a jako výchozí bod pro řešení.
Problém ale nastává v případě, kdy řešení přináší určitou inovaci a unikátnost. Mnohokrát jsem zažil diskuze, že řešení nebude fungovat, je potřeba získat více informací nebo nápady více ověřit, atp. Nebo vsadit raději na daleko méně inovativní řešení.
Pokud lidé řešení dostatečně nepochopí (například jim chybí srovnání a kvalitní vysvětlení), typicky odmítnou jeho realizaci. Lidé mají bohužel předsudky, například:
- Čemu nerozumí je složité a nebudou tomu rozumět ani ostatní.
- Nové řešení nebude fungovat. Tedy takové řešení, které je založené na daném problému, ale oni ho ještě neviděli.
Pokud lidé nesdílí stejný pohled na inovativní přístup řešení a raději se uchylují ke konzervativním variantám, bude je velice těžké přesvědčit.
Na druhou stranu zcela chápu obavy byznysu. Jde o peníze a čas. Firmu může snadno položit, pokud bude investovat do řešení, které nemusí fungovat. Což se ale může snadno stát i v případě, že firma vytvoří „klasické“ řešení.
V dnešní době digitálních produktů je snadné a levné experimentovat. Za pár dní je možné vytvořit interaktivní prototyp, pomocí kterého můžete získat odpovědi. A mít tak data pro další rozhodnutí. Ale i pro takový experiment je potřeba získat podporu.
K tomu právě můžete využít informace, které jste získali při zkoumání problému a různých řešení. A na nich pak vysvětlit a ukázat přínos Vámi navrhovaného řešení. A třeba pomocí prototypu jim ukázat, že řešení dává smysl.
Nedívejte se na řešení a informace úzkoprse
Absolutně nejsem příznivcem strategie – zeptáme se lidí, jaké problémy řeší a jaké řešení by očekávali.
Snadno totiž skončíme u řešení, které už někdo má. A proč by pak měl náš produkt někdo chtít? Jak řekl Henry Ford – pokud se budete plát lidí, co chtějí, budete dělat rychlejší koně.
Dívejte se na informace otevřeně a hledejte co nejlepší řešení. Samozřejmě je potřeba vždy s něčím začít, ale musíte mít vždy nějakou vizi, kam daný produkt dovést.
A vždy se raději připravte na nejrůznější otázky a byli tak připraveni přesvědčit, že dává smysl investovat do řešení. A inovativní nápady tak přetavili v reálný produkt.