Jsou technické znalosti pro designéra výhodou?

Poměrně často se setkávám s tím, že společnosti hledají a vítají designéry s technickými znalostmi. Což jsem sám několikrát zažil – jako bývalý programátor a kodér nějaké technické znalosti a zkušenosti totiž mám.

Mnohdy jsem celkem rád, že „jazykem vývojářů“ dokážu mluvit (alespoň trochu) a pochopím i poměrně složité „technikálie”. Zároveň, jak jsem se zamýšlel v článku Je pro designéra schopnost kódovat důležitá?, mohu lépe experimentovat s prototypy, pomoct vývojářům s detaily, atp.

Stejně jako jsou důležité znalosti materiálů pro průmyslové a produktové designéry, tak i technické znalosti mohou designérům digitálních produktů hodně pomoct. Ale troufnu si říct, že to je spíš o přístupu designéra, než o nějakých technických znalostech.

Technologie je příležitost

Jako bývalý programátor a kodér jsem si vyzkoušel, že s trochou vůle jde udělat cokoliv. A jak mi mnohokrát potvrdili i sami zkušení vývojáři – „udělat jde všechno, ale … za jakou cenu?”

Technologie jsou pro nás skvělá příležitost, se kterou můžeme dokázat velké věci. Věřím totiž, že opravdu kvalitní produkty jsou vyrobeny na základě kvalitní designu a následně technického provedení.

Stále je to ale pouhý nástroj (nebo prostředek) pro řešení daného problému. A proto bychom měli mít na paměti, že je máme pro to, aby nám pomáhaly. A ne proto, abychom jí sloužili a byli jejich otrokem.

Jako designéři „počítačových programů“ máme samozřejmě hodně úzce vymezený prostor. A často balancujeme na hraně toho, co nám zařízení, prohlížeče, atd. skutečně dovolí (tedy pokud si vše nevyrábíme sami).

Jenže si určitě všichni uvědomujeme, že se technologie neustále mění a posouvají kupředu. A třeba před pár lety si málokdo dokázal představit, že skutečně půjde udělat například:

  • Offline webovou aplikaci,
  • Hra na mobilní telefon s propracovanou 3D grafikou, odemykání telefonu pomocí face recognition, atp.
  • Ovládání domácnosti pomocí hlasu a nebo jen svou přítomností.

Technologie se staly nedílnou součástí našeho každodenního života. A jako designéři digitálních produktů bychom to měli brát v potaz. Stejně jako se ke své práci staví produktoví nebo průmysloví designéři.

Proto bychom měli hledat příležitosti v tom, že díky technologiím a kombinaci správného designového a technického myšlení může vymyslet skutečně užitečné věci ku prospěchu lidí.

Designér ví, kdy počítat s omezením

Párkrát jsem zažil, že se lidé designérů s technickými znalostmi trochu obávali. Hlavně kvůli tomu, že se budou při návrhu řešení omezovat a nebudou přinášet různé nápady. S čímž jsem se v praxi bohužel opravdu setkal.

Vzpomínám na různé diskuze a sezení, během kterých designér zavrhoval zajímavé nápady na řešení, například kvůli tomu, že:

  • Je bude drahé vyrobit.
  • Lidé budou mít problém fungování řešení pochopit.

A další podobné. Což jsou samozřejmě správné argumenty. Až na fakt, že sám přišel s návrhem, který by daným lidem příliš nepomohla a bylo by složité s ním pracovat. A cena by nebyla o moc nižší.

Zaujala mě právě jedna věc – tedy cena výroby. Protože:

  • Co když šikovný programátor dokáže takové řešení vyrobit za stejné náklady?
  • Co když takové řešení dává mnohem větší smysl a Product Manager (nebo jiná osoba s patřičnou pravomocí) jej bude chtít nechat vyrobit?

Tito designéři většinou nikdy nic nenaprogramovali a ani se v technologiích příliš nevzdělávají. Což samozřejmě není špatně. Špatně ale je, že se tak velice (zbytečně) omezují už v samotném začátku přemýšlení o návrhu řešení.

V této souvislosti jsem si vzpomněl na jeden dokumentární pořad, který jsem se ženou nedávno sledoval. Byl o stavbě Marina Bay Sands v Singapuru – unikátního komplexu budov kousek od moře.

Marina Bay Sands
Marina Bay Sands nebylo zrovna levné a snadné postavit.
Zdroj: http://www.thousandwonders.net/Marina+Bay+Sands

Architekt pro tento komplex připravil neokázalý a unikátní návrh. A jen pár lidí na světě mělo zkušenosti s podobnou stavbou. A pokud si dobře vzpomínám, po dobu 3 let na ní pracovalo více jak 16 000 lidí a celkově vyšla na 8 miliard dolarů.

Postavit Marinu nebylo vůbec nic snadného. Inženýři a dělníci se museli vypořádat s atypickým řešením. Pro které často vymýšleli provedení až na místě.

Z mého pohledu je to úžasná stavba. Jenže vznikla by, pokud by se architekt omezil pouze na to, co je možné a snadno proveditelné? Dokázali by lidé s podobným přemýšlením vytvořit něco nového a užitečného?

Sám jsem se naučil k designu přistupovat tak, že:

  • Pokud máme na řešení dostatek prostředků, snažím se prozkoumat všechny možnosti a vytvořit určitou vizi. Včetně idealistických varianty.
  • Pokud ale máme omezené prostředky, měl bych podle toho k návrhu přistoupit a co nejrychleji najít možnosti pro co nejlepší řešení.
Rozdělení fáze návrhu na zkoumání a zpřesňování
Rozdělení fáze návrhu na zkoumání a zpřesňování.

Technické znalosti tak mohou designérům pomoct najít a kombinovat zajímavé nápady. A samozřejmě se i rozhodovat. Ale pro skutečně kvalitní návrh řešení jsou z mého pohledu pro designéra důležitější věci, o které by se měl zajímat.

Vzpomínám si na své první týdny v GoodData. Snažil jsem se co nejrychleji pochopit existující systém. Abych si udělal určitý obrázek o tom, co lze a co společnost nabízí po technologické stránce.

Nebylo to zrovna jednoduché a docela jsem se v tom „plácal”. Tenkrát mě ale Petr Štědrý správně nasměroval k tomu, ať se na to vykašlu a zajímám se jen o lidi, pro které jsme připravovali řešení. (Ve výsledku to mělo pro mě i společnost velký přínos a dané „technikálie“ jsem časem pochopil tak, jak jsem potřeboval.)

Proto jsem se zajímal primárně o ně a jejich problémy. A otevřeně hledal možná řešení, která jsem poté diskutoval s kolegy. A společně jsme tak zkoumali možnosti a hledali kvalitní a proveditelné řešení.

Ono je totiž mnohdy důležitější, aby byl designér otevřený různým nápadům a názorům ostatních. Protože může se zajímavým nápadem někdo poradit. A to stejné i s výběrem toho, co dává smysl vyrobit vzhledem k dalším faktorům.

Dobrý designér si poradí

Technické znalosti jsou určitě super. Hlavně pokud jde o vymýšlení řešení a komunikaci ohledně návrhu. Jak například zmiňuje Zdeněk Svoboda na mém LinkedIn Profilu:

„… He uniquely combines his extensive UX design experience with advanced UI programming skills in quick UI prototypes that proved to be invaluable in communicating his work to our engineering.“

Mít takové znalosti je ale něco za něco. Udržet se v „obraze“ vyžaduje čas na úkor jiných aktivit – například experimentování s designem, vzdělávání, atp. (Sám občas přemýšlím nad tím, že bych raději tyto znalosti neměl.)

Podle mě se ale dobrý designér bez technických znalostí obejde. Ale musí mít jiné kvality, například:

  • Musí být otevřen různým nápadům.
  • Dokáže efektivně spolupracovat s ostatními a podněcuje je k různým nápadům.
  • Učí se z neúspěchů a neustále hledá tu nejlepší cestu.

Cílem totiž je vždy najít to nejlepší řešení, které dává celkově smysl. Jak cenou výroby, užitečností pro uživatele a také rentabilností pro společnost.

Dobrý a inovativní design je kompromis mezi technologií, byznysem a potřebami lidí
Dobrý a inovativní design je kompromis mezi několika faktory – možnostmi technologií, smysluplností pro byznys a užitečností pro lidi.
Zdroj: Creative Confidence.

Pokud designér neumí správně přemýšlet, je z mého pohledu celkem jedno, zda má nebo nemá technické znalosti. On totiž netechnický designér snadno „pohřbí“ nápady díky své znalosti, stejně jako technický designér kvůli svým předčasným obavám a kritickému myšlení.

A pokud přeci jen designér technické znalosti má, měl by je vždy správně uchopit a neomezovat se v přemýšlení. Protože to je skvělá šance, jak zkombinovat dva různé pohledy a kdy je příležitost najít někoho šikovného, kdo super řešení vyrobí.


Sdílejte článek



Michal Maňák

Jmenuji se Michal Maňák, jsem Interaction Designer a UX Specialista.

Pracuji ve společnosti LMC.