Tvořím web – myslím na návštěvníky

Když jsem začal s tvořením webových stránek, nikdy jsem příliš nepřemýšlel nad tím, že bych měl myslet na případné návštěvníky webu a tvořil jsem web tak, jak se mi líbil a jak bych si představoval, že by měl vypadat. To bylo ještě v době, kdy jsem sám nebyl příliš zkušeným vývojářem a neměl jsem, co se týče technologií a možností, které web nabízí, takové znalosti.

Když jsem však pomalu nabíral znalosti o nejrůznějších technologií, moderních trendů a v neposlední řadě přístupnosti a uživatelské přívětivosti, začal jsem si uvědomovat, že vlastně web není o ničem jiném, než o uživatelých. Ti totiž generují případný obchodní úspěch, budování značky a hlavně také nějakou tu reklamu (pokud se jim web líbí, mohou ho doporučit někomu jinému, atd.). Nikdy jsem si však neuvědomoval, že bych přemýšlel strojově jako programátor a snažil jsem se tvořit web stále co nejpříjemnější – ale stále podle toho, jak vím, že se webové stránky dnes tvoří, jaká pravidla se uplatňují a jaké technologie se používají. To ale nebyl zrovna ten nejšťastnější krok.

I já jsem uživatel internetu a návštěvník, ale …

Nebyl to ale také ten nejhorší krok, který jsem mohl udělat. Přeci jen jsem i já sám návštěvníkem webových stránek, uživatelem webových aplikací a vím, které aplikace mají úspěch, co se snadno používá a případně, co by z mého pohledu zasloužilo zlepšení. Jenže já jsem jen jeden typ uživatele s širokými znalostmi ovládání a pohybu na internetu. Ale je plno uživatelů, kteří takovými znalostmi nedisponují, jinak uvažují a jsou naprosto odlišné osobnosti než já – mohou chtít něco jiného.

To mě přivedlo na myšlenku, že vytvořit uživatelsky přívětivý web, který by se líbil opravdu všem a každý by byl spokojený, je nejen velice obtížné, ale musím mít také patřičné znalosti a pomocnou ruku jiných uživatelů, kteří na internetu „hledají“ odlišně než já a kteří mají jiné zažité postupy.

Pak mi ale také došlo, že by se to nemělo vzhledem k uživatelům přehánět a nesnažit se strávit čas nad analýzou toho, co by daní uživatelé mohli od webu očekávat, co umí používat a co se jim líbí. Lidé jsou unikátní a vždy bude nějaké to procento, které nebude s něčím spokojeno (tak jako nejsem spokojený na některých webech já). Avšak počet takových uživatelů je dobré držet co nejmenší.

Z pohledu programátora

Když se na to podívám z pohledu programátora, je mi vlastně jedno, co se uživatelům líbí a co ne. Já pouze připravím funkce, které budou nabízet obsah, distribuovat uživatelské požadavky na patřičná místa. Tedy zajišťovat funkcionalitu. Pokud bude potřeba někde přidat nějakou funkci nebo nějakou zase odebrat, udělám to. Jako programátor tvořím čast aplikace, kterou uživatel neuvidí a proto je mi jedno, co bude uživatel vidět (pokud jako programátor nevytvářím nějaký obsah, který se uživatelům bude posílat).

Nadruhou stranu však očekávám, že požadavky na změny bude navrhovat někdo, kdo už má k uživatelům blíž a ví, jak by se to mělo dát ovládat nebo jaký obsah by to mělo nabízet. Jako programátor se tedy s uživatelskou interakcí setkám pouze v případě ovládání aplikace a jak jsem se zmínil v předchozí větě, toto ovládání by měl navrhnout někdo, kdo už je uživatelům blíže.

Z pohledu front-end developera

Programátor se do přímého styku s uživateli vlastně nedostane. Zatímco front-end developer (říkejme tomu jak chceme – třeba kodér nebo web developer) je vlastně na rozhraní s uživateli a vytváří obsah, který uživatelé vidí. Často si říkám, zda navrhovaný layout bude pro uživatele přívětivý, zda pozice jednotlivých elementů bude dostatečná a pro uživatele neiritující a zda rozložení formuláře a jeho ovládání bude správné a jednoduché. Měl by tedy mít nějakou představu o tom, co uživatelé chtějí a jak by jim to šlo „naservírovat“. I když člověk na této pozici udělá webovou stránku z grafické šablony, může se podílet na tvorbě takové šablony a zanést do designu nějaké připomínky, které by mohly být pro uživatele ve výsledku přívětivější.

Má ale vůbec front-end developer šanci něco zlepšit, když má vedle sebe UX specialisty, analytiky, marketingové a projektové manažery a zkušené designery? Podle mě může, především přístupem k přenosu šablon do „webového zápisu“ a úpravou některých prvků z designu, které by asi nebyly pro uživatele příliš dobré (např. lightbox zavěšený na každém odkaze, menší velikost písma, než kterou by uživatelé mohli snést, atd.).

Dejte jim šanci …

V předchozích odstavích jsem zmínil svůj pohled na věc ze dvou různých pozic. Často se setkávám s tím, že programátoři jsou zároveň také kodéři (také programují a kódují, i když programování už je – možná bohužel – pouze můj koníček, který provozuji ve volném čase, ale pořád velice často).

Jak jsem se ale také zmínil, přístup k uživatelům (tedy spíš k návštěvníkům) mě z pohledu front-end developera začal mnohem více zajímat. Začal jsem studovat zahraniční UX magazíny, začal jsem studovat úspěšné webové aplikace a číst názory uživatelů, pokud jsou někde zveřejněny. Netvrdím o sobě, že jsem nějaký specialista, je to pouze první krůček na zlepšení sebe sama v přístupu ve tvorbě webu, kde se mám neustále co učit. Chci totiž návštěvníkům nabízet mnohem lepší požitek, než jsem si byl dříve schopen uvědomit a to i vzhledem k tomu, že dřív nebyl web ještě tak rozvinutý a poměrně dost složitý (i nároky návštěvníků se poměrně zvýšily).

Dal jsem tedy uživatelům šanci a pokud si nejsem s něčím jistý, zeptám se jich. Ať už jde o mé přátele nebo kolegy z práce, každá připomínka, rada, kritika nebo pochvala je pro mě přínosem. Mám kolem sebe dost lidí, kteří jsou na jiné úrovni při práci s počítačem. Někteří znají rozdíly mezi prohlížeči (které jsem jim třeba prozradil), jiné neznají všechny možnosti ovládání formulářů nebo procházení obsahem. Vždy se jich zeptám (při téměř hotové aplikaci), zda by si to mohli zkusit proklikat a sleduji, co jm trvá déle, kde se ztrácejí a kde naopak s webem pracují bezproblémově. Dávám jim šanci, aby projevili svůj názor, který by mohl aplikaci zlepšit.

Dopouštím se rouhání vzhledem k uživatelům?

I když jsem napsal, že každá kritika nebo připomínka je pro mě přínosem, trochu se nad tím pozastavím. Setkal jsem se s mnoha uživateli, kteří web samotný poněkud ignorují a jde jim pouze o informace. Takových uživatelů bylo z cílové skupiny pouze malé procento. Jejich připomínky jsem si vyslechl, probral jsem to s někým dalším, kdo na webu také spolupracovat (jemu se to zdálo v pořádku a možné k zapracování), avšak já jsem to s ohledem na další uživatele odmítl zapracovat. Dopustil jsem se chyby?

Tenkrát se jednalo o připomínku vzhledem ke struktuře webové stránky. Kolega to uznal za vhodné, ale já ne. Web by pak vypadal sice jednodušeji, ale obsah by byl značně nestrukturovaný a web by mohl pomalu ztrácet na významu. Byla tam například připomínky, aby se co nejvíce obsahu nacpalo co nejvýše, menu se případně posunulo níže a obsah z některých sekcí se dal již na úvodní stránku místo zkrácených výpisů z této sekce. Dopustil jsem se chyby vzhledem k uživatelům, když jsem daný požadavek odmítl upravit? Já tvrdím, že nedopustil.

Podle mě tvorba uživatelsky přívětivého webu není o tom, aby se dělaly ústupky těm pár uživatelům (ano, to může být zavádající, protože je rozdíl u webu s 25000 lidmi za den a 500 za den, kde např. hranice 5% už je opravdu jiná a u takového velkého webu by podobné připomínky zasloužily větší analýzu a diskuzi s ostatními uživateli).

Co jsem chtěl tedy tímto článkem sdělit?

Z předchozích několika zkušeností jsem poznal, že plno lidí může uživatele brát jako podřadnější. Důležitější může být pro někoho vytvořit parádní web s hromadou funkcí, ale ve výsledku pro 30% lidí nepoužitelný místo toho, aby vytvořil jednoduchý interaktivní web s dostačujícím vzhledem, ale především snadno použitelné.

Po zkušenost tvorby aplikací pro různé věkové skupiny – od mladých až po seniory vím, že musím být připraven i na milá a nemilá překvapení z jejich strany. Avšak nikdy bych je neměl posazovat na podřadnější kolej, protože web delám především pro ně, ne pro sebe. I když se to stejně některým návštěvníkům vždy nemusí líbit.

Komentáře

  1. Souhlasím s mnoha věcmi v tomto článku. Tak jsem kdysi začal s blogem pro sebe a nic moc. V současné době se snažím psát pro pravidelné čtenáře kteří ocení zaměření obsahu blogu. Jen je někdy těžké takovéto informace získat a pružně reagovat.
    Lukáš

  2. Díky za komentář :). Já jsem začal psát svůj blog, abych odbourával svoje myšlenky a postřehy a měl to někde sepsané. A proč ne na Internetu, kde je možné získat zpětnou vazbu od dalších lidí, které může podobná problematika zajímat.

Napsat komentář