Nedávno mi od kolegy na pracovním stole přistál vytištěný článek The Pragmatic Designer's 10 things. Což mezi námi trochu rozvířilo diskuzi o tom, co je vlastně design a čeho by měl chtít designer dosáhnout.

S většinou bodů v článku souhlasím, ale některé body mě přivedly k zamyšlení, kdo je vlastně pragmatický designer, jaká je jeho role a jestli má vůbec pragmatismus v designu šanci na úspěch.

Existuje spousta přístupů, kterými se může designer řídit. A pragmatický přístup by měl být tím základním. Jenže z mého pohledu je to s ním při návrhu digitálních produktů krapet složitější.


Nedávno jsem si vzpomněl na pracovní inzerát, ve kterém se mimo jiné psalo: „…dokážeš se rozčílit, pokud na webu nemůžeš něco hned najít?“ Podobné zmínky jsem viděl už několikrát, například i v popisu, jaký by měl designer být.

Pro mě je design v podstatě poslání, které má světlé i stinné stránky. Vyžaduje dost úsilí, zodpovědnosti a obětí. Avšak je skvělé, že si mohu hrát s různými nápady, tvořit a ve výsledku vidět spokojené lidi, kteří mnou navržené produkty používají.

A co například já – dokážu se rozčílit nad špatně navrženými produkty? A co třeba dalšího ve svém „designerském“ životě řeším? Dalo by se říct, že být designer je takové každodenní dobrodružství.


Všichni je mají rádi. Lidé o nich dokáží diskutovat hodiny a často se nedobrat k žádný výsledkům. Pokud jsou dokonale promyšlené, dělají skvělý produkt právě tím skvělým. Ano – mluvím o detailech.

V článků Nezanedbávejte designové detaily, pokud chcete tvořit skvělé produkty jsem se zamyslel nad nespornou důležitostí detailů. Do designového procesu ale přináší několik negativních vlivů, které mohou značně ovlivnit průběh řešení a jeho výslednou kvalitu.

Proto je potřeba vědět, jak s detaily nakládat, jak při designovém řešení efektivně sbírat zpětnou vazbu a jakým způsobem o nich diskutovat. Jinak proces řešení nemusí mít zcela hladký průběh a výsledek nebude tak kvalitní.


Stále více lidí se začíná orientovat na design produktů pro mobilní zařízení. Což je vzhledem k neustále rostoucímu zájmu dobře. Když se dnes venku kamkoliv rozhlédnu, vidím lidi „ťukat“ do krabiček.

Neměli bychom ale zapomínat na stále nejvíce používané zařízení – počítač, který lidé typicky ovládají pomocí klávesnice a myši. A právě myš – tedy její kurzor – je hlavním interakčním bodem v rámci digitálního rozhraní. A proto musí lidem pomáhat.

Podíval jsem se na mnoho webů a kurzory jsou asi nejvíce zanedbávaný element. A to i přes to, že dnešní CSS styly umožňují využít nejrůznější kurzory. Nezapomínejte na tento prvek a usnadněte lidem práci s pochopením a ovládáním vašich webů a aplikací.


Když se ohlédnu za uplynulým rokem, mám z něj dobrý pocit. Naučil jsem se spoustu věcí a udělal dobré věci. Chtěl bych ale, aby byl rok 2015 ještě lepší. Nejen pro sebe a mojí rodinu, ale také pro někoho dalšího.

Už delší dobu přemýšlím o tom, jak využít své dovednosti pro dobrý skutek. Před pár lety jsem pomáhal jedné neziskové společnosti s návrhem a správnou webu. A své dovednosti bych opět rád nabídl nějaké neziskové společnosti. A nebo novým vznikajícím projektům a případný výdělek věnoval na pomoc potřebným – třeba dětem.


Udělat dobrý design produktu není jen o tom, že vytvoříte sexy intuitivní UI. To má dnes kde kdo. Důležité je vyřešit daný problém způsobem, který lidem pomůže a bude lepší než konkurence. A lidé tak měli důvod produkt používat.

K tomu je ale potřeba získat dostatek informací – nejen o lidech, kteří jej budou používat, ale také o existujících produktech. A přinést tak inovativní nápady a řešení.


Jsem rád, že se World Usability Day odvíjel v duchu Stakeholders Engagement – jak přesvědčit zainteresované osoby a prodat jim svou práci. Z mého pohledu je to velice důležité téma, bohužel ale velmi opomíjené. A nejen designer by toho měl být schopen.

Pokud chce designer uspět a doručit kvalitní design, musí být schopen jej nejen navrhnout, ale i vysvětlit. Především – proč se do něj vyplatí investovat, co to přinese společnosti, zákazníkům a uživatelům.

Může se snadno stát, že i když navrhnete ideální řešení a perfektně jej vysvětlíte, stejně ho neprosadíte. S tím je potřeba se naučit žít. Někdy je totiž nejlepší už předem vědět, že se nevyplatí řešení obhajovat a raději pracovat na něčem jiném.


Spousta lidí si myslí, že design je celkem jednoduchá disciplína. Stačí zapojit selský rozum, rozmístit boxíky, prvky nějak pojmenovat, atd. Zase tak jednoduché to není a proto spousta produktů svým designem neuspěje.

O designových přístupech, metodách, procesech, atd. najdete hromadu nejrůznějších materiálů. Zřídka ale najdete rady, jak se vlastně na design připravit a jak začít.

Mám zkušenosti s tím, že špatná příprava a začátek může nakonec vyústit ve zdlouhavé hledání řešení a špatné výsledky. A proto doporučuji nepodceňovat přípravu a vykročit tím správným směrem.


Často se dívám na pracovní nabídky, které poptávají nejrůznější typy designerů. Nejen v zahraničí, ale také v České republice. A často v nich nacházím požadavky na kódování HTML/CSS. A někdy také JavaScript.

V posledních několika letech je to opravdu velice žhavé téma. A od designerů se pomalu začíná očekávat, že budou schopni kódovat digitální produkty. Proč by toho měl být ale designer schopen?

Pokud by měl designer pomáhat s kódováním front-endu na základě detailních vizuálů, určitě bude tato schopnost velkým přínosem. Ale asi bych to od designera zcela nevyžadoval.


O technikách designu, designových principech, atp. se dá přečíst mnoho článků a knih. Studujeme psychologii, sociologii, lidskou motivaci, atp. Především proto, aby produkty správně fungovaly.

Mám ale pocit, že často zapomínáme na to, s kým spolupracujeme – na tým. Který tvoří lidé se stejným cílem a zájmem, jako máme my. A nemyslím jen ty designerské, ale i produktové. Které tvoří vývojáři, QA, atd.

Ze svých zkušeností mohu říct, že své znalosti můžeme skvěle využít k lepšímu fungování celého týmu a společnosti. A tím získat mnohem lepší výsledky v podobě kvalitnějšího produktu.


Michal Maňák

Jmenuji se Michal Maňák, jsem interaction designer a ux specialista.

Pracuji ve společnosti GoodData.