Stále více lidí se začíná orientovat na design produktů pro mobilní zařízení. Což je vzhledem k neustále rostoucímu zájmu dobře. Když se dnes venku kamkoliv rozhlédnu, vidím lidi „ťukat“ do krabiček.

Neměli bychom ale zapomínat na stále nejvíce používané zařízení – počítač, který lidé typicky ovládají pomocí klávesnice a myši. A právě myš – tedy její kurzor – je hlavním interakčním bodem v rámci digitálního rozhraní. A proto musí lidem pomáhat.

Podíval jsem se na mnoho webů a kurzory jsou asi nejvíce zanedbávaný element. A to i přes to, že dnešní CSS styly umožňují využít nejrůznější kurzory. Nezapomínejte na tento prvek a usnadněte lidem práci s pochopením a ovládáním vašich webů a aplikací.


Když se ohlédnu za uplynulým rokem, mám z něj dobrý pocit. Naučil jsem se spoustu věcí a udělal dobré věci. Chtěl bych ale, aby byl rok 2015 ještě lepší. Nejen pro sebe a mojí rodinu, ale také pro někoho dalšího.

Už delší dobu přemýšlím o tom, jak využít své dovednosti pro dobrý skutek. Před pár lety jsem pomáhal jedné neziskové společnosti s návrhem a správnou webu. A své dovednosti bych opět rád nabídl nějaké neziskové společnosti. A nebo novým vznikajícím projektům a případný výdělek věnoval na pomoc potřebným – třeba dětem.


Udělat dobrý design produktu není jen o tom, že vytvoříte sexy intuitivní UI. To má dnes kde kdo. Důležité je vyřešit daný problém způsobem, který lidem pomůže a bude lepší než konkurence. A lidé tak měli důvod produkt používat.

K tomu je ale potřeba získat dostatek informací – nejen o lidech, kteří jej budou používat, ale také o existujících produktech. A přinést tak inovativní nápady a řešení.


Jsem rád, že se World Usability Day odvíjel v duchu Stakeholders Engagement – jak přesvědčit zainteresované osoby a prodat jim svou práci. Z mého pohledu je to velice důležité téma, bohužel ale velmi opomíjené. A nejen designer by toho měl být schopen.

Pokud chce designer uspět a doručit kvalitní design, musí být schopen jej nejen navrhnout, ale i vysvětlit. Především – proč se do něj vyplatí investovat, co to přinese společnosti, zákazníkům a uživatelům.

Může se snadno stát, že i když navrhnete ideální řešení a perfektně jej vysvětlíte, stejně ho neprosadíte. S tím je potřeba se naučit žít. Někdy je totiž nejlepší už předem vědět, že se nevyplatí řešení obhajovat a raději pracovat na něčem jiném.


Spousta lidí si myslí, že design je celkem jednoduchá disciplína. Stačí zapojit selský rozum, rozmístit boxíky, prvky nějak pojmenovat, atd. Zase tak jednoduché to není a proto spousta produktů svým designem neuspěje.

O designových přístupech, metodách, procesech, atd. najdete hromadu nejrůznějších materiálů. Zřídka ale najdete rady, jak se vlastně na design připravit a jak začít.

Mám zkušenosti s tím, že špatná příprava a začátek může nakonec vyústit ve zdlouhavé hledání řešení a špatné výsledky. A proto doporučuji nepodceňovat přípravu a vykročit tím správným směrem.


Často se dívám na pracovní nabídky, které poptávají nejrůznější typy designerů. Nejen v zahraničí, ale také v České republice. A často v nich nacházím požadavky na kódování HTML/CSS. A někdy také JavaScript.

V posledních několika letech je to opravdu velice žhavé téma. A od designerů se pomalu začíná očekávat, že budou schopni kódovat digitální produkty. Proč by toho měl být ale designer schopen?

Pokud by měl designer pomáhat s kódováním front-endu na základě detailních vizuálů, určitě bude tato schopnost velkým přínosem. Ale asi bych to od designera zcela nevyžadoval.


O technikách designu, designových principech, atp. se dá přečíst mnoho článků a knih. Studujeme psychologii, sociologii, lidskou motivaci, atp. Především proto, aby produkty správně fungovaly.

Mám ale pocit, že často zapomínáme na to, s kým spolupracujeme – na tým. Který tvoří lidé se stejným cílem a zájmem, jako máme my. A nemyslím jen ty designerské, ale i produktové. Které tvoří vývojáři, QA, atd.

Ze svých zkušeností mohu říct, že své znalosti můžeme skvěle využít k lepšímu fungování celého týmu a společnosti. A tím získat mnohem lepší výsledky v podobě kvalitnějšího produktu.


Už jsem se jednou nad tématem prototypování zamyslel v článku Prototypování by nemělo být plýtvání časem a penězmi. Pokusím se na něj navázat další myšlenkou.

Prototypovat by měl umět snad každý designer. Spousta designerů si ale pod touto technikou představuje něco jiného. A bohužel příliš často pouze konkrétní formu pro vyjádření designu.

Design totiž není jen uživatelské rozhraní. Uživatelské rozhraní je vyústění designu – tedy řešení nějakého problému. A právě prototyp by měl posloužit jako nástroj pro jeho detailní prozkoumání. Nejen pro designera, ale i pro vývojáře, stakeholdery a uživatele, kteří budou s produktem pracovat.

Není chybou designera, že si hned neuvědomí všechny možné stavy a chování. Chybou designera je, pokud design detailně neprozkoumá a neověří.


Jednou z největších výzev designu je přijít s nápady na řešení určitého problému. Nejen designeři mají problémy s představou, že by mohly některé nápady fungovat. A často se fixují k jednomu konkrétnímu řešení. Které ale nemusí být to nejlepší. Sám jsem s tím nějakou dobu bojoval.

Poslední rok a půl se snažím svou představivost neustále rozvíjet a problémy zkoumat z různých úhlů pohledu. Což přináší nejen více nápadů, ale i kvalitnější řešení.

Každý designer by měl svou představivost neustále rozvíjet. Neboť je kritická pro tvorbu nápadů na řešení. Ať už se jedná o koncepty nebo detailní části produktu. Vždy s ohledem na co nejlepší výsledek.


Před pár měsíci jsme v GoodData re-designovali jednu z našich aplikací. Napadlo mě se podělit o to, jak jsem postupoval. Protože najít informace o tom, jak designeři postupují při návrhu produktu, lze jen velmi zřídka.

Re-design trval přibližně 6 měsíců. Po 3 měsících práce jsem aplikaci doručili k beta testování. Po dalších necelých dvou měsících jsme přidali další funkce, aplikovali nový vizuální design a opravili desítky technických bugů. A následně jí oficiálně spustili.

Po více jak dvou měsících produkčního fungování sbíráme zpětnou vazbu a sledujeme, jestli jsme cíle re-designu splnili. Ohlasy jsou pozitivní a kýženou experience jsme v produktu dodali. Nyní se snažíme aplikaci dále zlepšovat a přidávat další funkcionalitu.

Bohužel nemohu zmínit všechny potřebné informace, např. informace o cílových skupinách, konkrétní statistiky, atp. Chci se ale podělit o svůj postup a využité metody. A jak jsem byl díky nim při návrhu efektivní.


Michal Maňák

Jmenuji se Michal Maňák, jsem interaction designer a ux specialista.

Pracuji ve společnosti GoodData.