Poměrně často se setkávám s tím, že společnosti hledají a vítají designéry s technickými znalostmi. Což jsem sám několikrát zažil – jako bývalý programátor a kodér nějaké technické znalosti a zkušenosti totiž mám.

Mnohdy jsem celkem rád, že „jazykem vývojářů“ dokážu mluvit (alespoň trochu) a pochopím i poměrně složité „technikálie”. Zároveň, jak jsem se zamýšlel v článku Je pro designéra schopnost kódovat důležitá?, mohu lépe experimentovat s prototypy, pomoct vývojářům s detaily, atp.

Stejně jako jsou důležité znalosti materiálů pro průmyslové a produktové designéry, tak i technické znalosti mohou designérům digitálních produktů hodně pomoct. Ale troufnu si říct, že to je spíš o přístupu designéra, než o nějakých technických znalostech.


Během rozmýšlení návrhu řešení často projdeme mnoho různých variant řešení, diskuzí a meetingů. A s týmem pak dojdeme k určitým závěrům a řešení, které nakonec vyrobíme.

Od samého začátku vždy padne mnoho nápadů a rozhodnutí, které výsledný design ovlivní. Ať už od designérů, Product manažerů, z testování nebo jde o kompromisy pro snadnější vývoj.

A co tak vzpomínám, v podstatě při jakékoliv diskuzi jsem potřeboval zmínit, jak jsem k danému řešení došel. A často i jaké varianty jsem prozkoumal (a proč nedávají smysl). Což bylo mnohem jednodušší, když jsem měl vše pečlivě zaznamenané.


Nedávno jsem dostal nabídku práce pro jednu finanční společnost, která poskytuje půjčky a další finanční služby. V podstatě hned jsem jí odmítl. Stejně jako odmítám všechny podobné.

Mám totiž určité zásady a cíle, kterých se snažím držet. Nejen jako člověk, ale také jako designér. A nechci se podílet na věcech, které lidem příliš „neprospívají“ a které jim mohou v důsledku uškodit. A to za žádnou cenu, ani kdyby mi nabídli milion.


Když jsem na jednom ze srazů Frontendisti.cz povídal o tom, jak v GoodData spolupracujeme s vývojáři, na jeden snímek reagoval jeden z účastníků tak, že podobný diagram nikdy od designéra neviděl.

Ukazoval jsem na něm tzv. formal process flow diagram (vývojáři jej určitě znají). Který popisoval a definoval fungování jedné z připravovaných GoodData aplikací.

Běžně podobné diagramy při návrhu používám. Protože díky nim mohu poměrně snadno rozmyslet, ucelit a navrhnout jak samotné flow, tak i interakce, stavy, atp. A ve výsledku tak připravit detailní a ucelený návrh řešení.


Na mnoha webech často čtu srovnání různých nástrojů na tvorbu digitálních prototypů. Mnohokrát jsem se také účastnil diskuzí o tom, který nástroj je nejlepší a proč. I v GoodData jsme se o tom několikrát bavili.

Jeden čas jsem také hledal jeden „ultimátní“ nástroj na prototypování. Díky čemuž jsem jich vyzkoušel poměrně hodně. Ať už byly výsledkem propojené mockupy, naklikané interaktivní stránky a nebo přímo nakódované prototypy.

Myslím si ale, že některé nástroje nejsou vždy vhodné. A designér by si měl vždy vybrat takový nástroj, díky kterému bude efektivní. Protože prototypování není o nástroji, ale o tom vyzkoušet a ověřit daný návrh.


Nejen designéři často diskutují o tom, zda je konkrétní design dobrý nebo špatný. A často stačí jen málo k tomu, aby řešení zcela odsoudili. Sám se s tím velice často setkávám během produktových a designových diskuzích.

Tento přístup hodnocení se mi příliš nezamlouvá. Myslím si totiž, že takové hodnocení je z pohledu designéra až příliš „omezující“. Ubírá nám totiž možnosti v komunikaci a další práci, například zlepšování návrhu.

Zároveň vidím obrovský rozdíl mezi dobrý a špatným designem. A není to jen o tom, zda je UI použitelné, ale že špatný design je i perfektně vyrobený produkt, který nikdo nepoužívá.

Věřím, že pokud si takové rozdíly uvědomíme, můžeme pak lépe identifikovat jednotlivé problematické body. A poučit z nich pro naší další práci a pro lepší návrhy.


Na jednom ze srazů Frontendisti.cz jsem povídal o tom, jak v GoodData spolupracujeme s vývojáři na návrhu našich produktů. (Podívejte se na prezentaci Designeři a vývojáři – jak efektivně spolupracovat?)

Osobně věřím tomu, že vytvořit skvělý produkt může pouze skvěle fungující tým. Ve kterém všichni chápou, co se řeší, proč a pro koho a jaké jsou možnosti. Jenže jsem si všiml, že nemalé množství designérů má problém s dalšími lidmi spolupracovat.

Pro mě osobně je spolupráce s týmem a dalšími lidmi velice důležitá – řekl bych až klíčová. Je totiž potřeba mít stejný pohled a táhnout za jeden provaz. A mít tak skutečný zájem vytvořit něco skvělého.


Každý designér na návrhu často spolupracuje s mnoha dalšími lidmi. Nebo jim alespoň komunikuje své nápady a návrhy na řešení. Například, aby se shodli na tom, že je daný problém dostatečně podchycen. A aby jim – nebudeme si lhát – navržené řešení prodal.

Ať už je to jakákoliv situace, designér musí zajistit, že všichni zúčastnění budou na stejné lodi a návrh řešení pochopí. K čemuž může skvěle využít příběhy, na kterých problém představí a ukáže, jak návrh funguje a jakým způsobem lidem pomůže.


Design aplikací se od designu webových stránek v mnohém odlišuje. Typicky jde o interaktivní produkty, u kterých je velice důležité správně navrhnout všechny interakce. Zatím co u webových stránek jde primárně o obsah. (Jednoduše řečeno.)

Nedávno jsme v GoodData diskutovali konkrétní případ UI elementu pro nové dashboardy. Na stole jsme měli několik variant pro řešení všech možných stavů. A já jsem si během této diskuze uvědomil, že jsme se nikdy nebavili o možných přístupech k řešení podobných věcí.

Jako designeři nad návrhem určitým způsobem uvažujeme. Vždy máme určité možnosti, osobnost, cítění, atp. Což se v konečném návrhu určitým způsobem projeví. A výsledek může pozitivně i negativně ovlivnit.


Před pár dny jsme v GoodData vedli debatu o naší barevné paletě a jejímu využití pro různé elementy, části, atp. Nebyla to ani první, a ani poslední podobná debata.

V takových diskuzích si nejsem nikdy příliš jist. Protože, nestydím se to říct, na barvy a podobné věci nejsem zrovna odborník. A mám spíš určité teoretické znalosti, osobní styl a preference. (Jako designér se zaměřuji na jiné aspekty designu, než je vizuální forma.)

Na druhou stranu je pro mě toto téma velice důležité. Protože pro mě nejsou barvy jen ten finální puntík, ale důležitá část, se kterou je nutné počítat už od začátku návrhu.


Michal Maňák

Jmenuji se Michal Maňák, jsem interaction designer a ux specialista.

Pracuji ve společnosti Bileto.